4. Kritika myšlenky a cílů udržitelného rozvoje

Kritici Agendy 2030 ji označují za “bublinu” s krásnou vizí, k níž žádná země nepodnikne reálné kroky, ale její zastánci uznávají, že se jedná o náčrty ukazující potřebný směr, nikoli o přímou cestu k řešení globálních problémů par excellence. Stanovené cíle poskytují strukturální zázemí pro širokou škálu sociálních iniciativ a podniků se sociálními nervy. Kromě toho nabízejí motivační slogan, který nutí země převzít odpovědnost za udržitelný rozvoj a ukázat výsledky. Je to zapamatovatelný rámec, který pomáhá upoutat pozornost občanů.⁴⁵

Lerch (2010)⁴⁶ a Hopkins⁴⁷ dospěli k závěru, že v podmínkách neustálého hospodářského růstu není možné udržet stav životního prostředí. Podle Lercha bychom se měli připravovat na změnu – společnost by měla být reorganizována tak, abychom byli připraveni přežít šoky spojené se změnou klimatu a vyčerpáním zdrojů. Hopkins vidí řešení v komunitních přístupech: místní potravinářství (i ve městech); komunitní energetická síť a alternativní místní peníze tam, kde je to možné.

“Planetární projekt” shrnuje veškerou kritiku konceptu udržitelného rozvoje a jeho cílů:⁴⁸

Koncept “udržitelného rozvoje” je nesprávný a jeho vnitřní logika je rozporuplná.

• Pojem je příliš úzký a označuje globální problémy pouze v kontextu životního prostředí. Domnívá se tedy, že pouze environmentální problémy pokrývají celou strategii udržitelného rozvoje.
• Neexistence ucelené koncepce udržitelného rozvoje spolu s několika definicemi tohoto pojmu způsobuje značné obtíže při jeho provádění.
• Selektivnost koncepce udržitelného rozvoje, její původní elitářský a imperialistický charakter přinese prospěch pouze určité části lidstva, nikoli všem lidem.
• Metody využívané v konceptu udržitelného rozvoje jsou diskutabilní. Extrapolované modelování pouţité ve studii o mezích růstu nemůţe být definitivní: je třeba si uvědomit, ţe předpovědi zaloţené na modelování se naplní pouze tehdy, pokud se naplní všechny jeho předpoklady. Výchozí parametry modelu by měly být neustále aktualizovány na základě aktuální situace. 
• Cíle udržitelného rozvoje jsou chápány zcela odlišně. Vyplývá to z kulturního, sociálního a politického zázemí účastníků uplatňujících nový civilizační model a z rozdílného pohledu lidí na svět. Největším cílem koncepce udržitelného rozvoje je bezpochyby vytvoření spravedlivého a vyváženého světa. Nicméně je třeba mít na paměti, že různé země, vědci a politici si spravedlnost a rovnováhu vykládají různě. Samotná připravenost lidstva a jednotlivých zemí na globální integraci, která vyžaduje zásadní proměnu jejich politických a ekonomických systémů, je poměrně kontroverzní. 

Jak odpůrci, tak zastánci konceptu udržitelného rozvoje jsou přesvědčeni, že přechod k udržitelnému rozvoji vyžaduje dramatickou proměnu současné civilizace. Jádrem této transformace je změna všech hlavních lidských činností na udržitelné. To znamená zejména opuštění uhlovodíkového energetického hospodářství a přechod na alternativní zdroje energie. Tento technologický vývoj musí být zároveň společensky přijatelný. Přesto koncept udržitelného rozvoje neříká nic o zdrojích financování nebo mechanismech jeho realizace. Každopádně na záchranu světa nemáme mnoho času, proto bychom měli přestat vytvářet hesla a měli bychom začít skutečně jednat.