3. Udržitelný rozvoj

V roce 1987 vydal Výbor OSN pro životní prostředí a rozvoj zprávu o budoucnosti lidstva. V této zprávě byl poprvé popsán koncept udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj je definován jako vyvážený rozvoj, který uspokojuje potřeby a aspirace současné generace, aniž by byly ohroženy analogické zájmy generací budoucích. Koncept, který vzbudil celosvětovou pozornost, byl představen na konferenci o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 a 193 zemí tuto myšlenku hospodářského rozvoje schválilo.³⁷

Udržitelný rozvoj společnosti je rozvoj zaměřený na člověka, resp. cíleně zaměřený rozvoj, který zajišťuje sociální spravedlnost a zlepšování kvality života lidí v souladu s charakterem přírodních zdrojů a únosností ekosystémů. Na tomto základě byl navržen koncept silné a slabé udržitelnosti (viz obrázek 4). 

Pokud jsou problémy řešeny na základě technologické náhrady zdrojů a služeb, které poskytuje příroda, pak je to považováno za slabou udržitelnost. Slabá udržitelnost je založena na myšlence, že vyrobený kapitál může nahradit kapitál přírodní. Slabá udržitelnost je podpořena myšlenkou, že dokud je přírodní kapitál vyráběn do podoby něčeho, co má ekvivalentní kapitálovou hodnotu, může být využíván bez omezení. Tento pohled na udržitelnost nebere v úvahu, že některé služby nelze nahradit, např. co budeme dělat, až přestane existovat ozonová vrstva?³⁸

Obrázek 4. Slabá a silná udržitelnost³⁹

Silná udržitelnost je přístup k udržitelnosti, který tvrdí, že stávající přírodní kapitál nelze duplikovat ani nahradit. Proto by měl být chráněn, udržován a posilován, aby bylo možné i nadále využívat přínosy přírodního kapitálu. Kromě toho je při usilování o udržitelný rozvoj třeba zohlednit sociální prvky.

Silná udržitelnost je zakotvena v následujících principech⁴⁰:

• Rozsah lidských činností by měl být omezen skutečnou únosností planety. 
• Technologický rozvoj by se měl zaměřit na zlepšení účinnosti využívání zdrojů. 
• Obnovitelný přírodní kapitál by měl být udržitelně spravován tak, že těžba nebude vyšší než míra regenerace a produkce odpadu bude udržována na úrovni, která nepřekračuje obnovitelnou asimilační kapacitu prostředí.
• Neobnovitelné přírodní zdroje by neměly být využívány rychleji, než je rychlost vytváření obnovitelných náhrad.

Životní úroveň západní civilizace v posledních desetiletích exponenciálně vzrostla, ale model konzumní společnosti, který ji podpořil, prohloubil nerovnosti v jiných zemích a společenstvích a způsobil škody na přírodě po celém světě. S cílem změnit tuto situaci přijalo 25. září 2015 Valné shromáždění OSN ve 193 zemích Agendu 2030, která se skládá ze 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Pro každý cíl je navrženo 8 až 12 konkrétních cílů spolu s ukazateli, které slouží k měření pokroku při dosahování cílů. Rok, do kterého mají být cíle splněny, se pohybuje mezi lety 2020 a 2030, ale u některých cílů není uvedeno žádné konečné datum.⁴¹

Tento komplexní soubor cílů se zaměřuje na ukončení chudoby, ochranu planety a zajištění prosperity pro všechny. Cíle udržitelného rozvoje staví do ostrého světla některé zdánlivě neřešitelné výzvy, kterým svět čelí, včetně vzdělávání, zdravotnictví, chudoby, změny klimatu a genderových rozdílů. Piktogramy na obrázku 5 znázorňují oblasti udržitelného rozvoje a cíle, kterých je třeba dosáhnout.

Obrázek 5. Oblasti a cíle udržitelného rozvoje do roku 2030.⁴²

Cíle udržitelného rozvoje OSN pro rok 2030 jsou následující⁴³:

1. Odstranit chudobu všude a v jakékoli podobě.
2. Odstranit hlad, dosáhnout potravinové přiměřenosti a lepší výživy a podpořit udržitelné zemědělství.
3. Zajistit dobré zdraví a blahobyt pro všechny věkové skupiny.
4. Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a možnosti celoživotního učení pro všechny.
5. Dosáhnout rovnosti žen a mužů a zvýšit postavení žen a dívek.
6. Zajistit pitnou vodu, hygienu a udržitelné hospodaření s vodními zdroji pro všechny.
7. Zajistit cenově dostupnou, spolehlivou, udržitelnou a nejmodernější energii pro všechny.
8. Podporovat udržitelný, inkluzivní a udržitelný hospodářský rozvoj a zajistit důstojnou práci pro všechny.
9. Budovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace.
10. Snižovat nerovnosti v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi.
11. Zajistit, aby města a sídla byla inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná.
12. Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu.
13. Naléhavě realizovat opatření pro boj proti změně klimatu a jejím dopadům.
14. Chránit a zajistit udržitelné využívání oceánů, moří a živých mořských zdrojů v zájmu dosažení udržitelného rozvoje. 
15. Chránit a obnovovat suchozemské ekosystémy a podporovat jejich udržitelné využívání; udržitelně hospodařit v lesích, bojovat proti rozšiřování pouští, zastavit a zvrátit degradaci půdy a ztrátu biologické rozmanitosti.
16. Podporovat mírové a inkluzivní společnosti s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje; zajistit spravedlnost pro všechny a vytvořit účinné, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních.
17. Posílit metody provádění akčního plánu a oživit Globální partnerství pro udržitelný rozvoj.

Zastřešujícím cílem Globálního programu pro udržitelný rozvoj je vymýtit chudobu na celém světě a zajistit důstojný a kvalitní život pro všechny při respektování možností přírodního prostředí. Cíle akčního plánu se zaměřují na zlepšení hospodářské, sociální a environmentální situace. Cíle se vztahují na všechny země a vyžadují přispění vlád, nevládního sektoru a hospodářského sektoru.

Žádný rozumný člověk neshledá žádný z cílů udržitelného rozvoje ve své podstatě sporným. V naší moderní, propojené a globální společnosti by nám mělo záležet na nápravě nejrůznějších problémů, které sužují hospodářský růst, a ne na ohrožení neustálého lidského pokroku.⁴⁴