Abychom pochopili, zda země splnila svůj hlavní cíl a zvýšila blahobyt svých obyvatel, je nutné měřit blahobyt lidí. Jak to provést? Za účelem měření účinnosti systémů sociálního zabezpečení při zvyšování blahobytu občanů byly vyvinuty různé ukazatele. Nejznámějším ukazatelem je hrubý domácí produkt (HDP). Bohužel to není dobrý ukazatel pro měření blahobytu společnosti. Abychom získali přehled o tom, co se ve společnosti děje, je třeba kromě HDP zohlednit i sociální a environmentální vývoj, neboť nehmotný blahobyt je důležitým kritériem pro dosažení celkové pohody a štěstí lidí. K měření vývoje životního prostředí lze například použít ekologickou stopu, která zohledňuje dopad vzorců spotřeby a výroby na životní prostředí. Více informací o tomto ukazateli je k dispozici na adrese www.footprintnetwork.org.
Měření lidského blahobytu a výkonnosti vládních aktivit v oblasti sociálního zabezpečení je pro OECD klíčovou prioritou. Nejnovější studie OECD “Jak se žije? 2020” poskytuje srovnatelné statistické údaje o tom, jak se změnil život lidí žijících v OECD a vybraných partnerských zemích. Tento rámec sociálního zabezpečení v současné době obsahuje 11 souvisejících dimenzí:28
- materiální podmínky, které utvářejí ekonomické možnosti lidí (příjmy a bohatství, bydlení, práce a kvalita zaměstnání);
- faktory kvality života, které zahrnují to, jak dobře se lidé mají (a jak dobře se cítí), co umí a mohou dělat a jak zdravé a bezpečné je místo, kde žijí (zdraví, znalosti a dovednosti, kvalita životního prostředí, subjektivní pohoda, bezpečnost);
- jak jsou lidé propojeni a angažováni a jak a s kým tráví svůj čas (rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, sociální vazby, občanská angažovanost).
Poslední průzkum provedený v roce 2018 ukazuje, že se život ve srovnání s rokem 2010 zlepšil. Lidé žijí déle, jsou bezpečnější, průměrná míra vražd v zemích OECD klesla o čtvrtinu a lidé se cítí bezpečněji, když chodí po městě. Zvýšila se míra zaměstnanosti i příjmy a lidé byli se svým životem spokojenější než v roce 2013. K poklesu blahobytu došlo v oblasti sociálních interakcí a zvýšila se také finanční nejistota. 7 % lidí uvádí, že životní spokojenost je velmi nízká, a významná menšina (13 %) zažívá v běžný den více negativních než pozitivních pocitů. Více informací naleznete na domovské stránce OECD http://www.oecd.org/statistics/how-s-life-23089679.htm.
Výše uvedený seznam ukazatelů pro měření blahobytu a sociální pohody není vyčerpávající. Na internetu lze nalézt širokou škálu metodik měření blahobytu.
