| Název aktivity | Výzva v oblasti efektivity |
| Shrnutí | Ve dvou kolech účastníci staví lodě, které mají převézt co nejvíce mincí. Ve druhém kole mají za úkol zvýšit efektivitu stavby. Poté účastníci diskutují o možnostech a omezeních decouplingu. |
| Cíle | Hravou formou se zabývat možnostmi a omezeními decouplingu. |
| Materiály | Mince v hodnotě 1 centu, papír, karton, lepicí tyčinka, lepicí páska, další materiál dle vlastního výběru.Nepovinné: Powerpoint slidy nebo vytištěné obrázky 1 + 2 “Roční množství oxidu uhličitého…“’ |
| Čas | 30 minut |
| Velikost skupiny | Funguje pro všechny velikosti skupin |
| Instrukce pro školitele | Příprava: Pro každou skupinu připravte sadu stavebního materiálu. Dbejte na to, aby každá sada měla dvakrát stejné složení (pro první a druhé kolo). Prostředky obsažené v sadě materiálů pro různé skupiny by neměly být stejné. Jedna skupina může například dostat pouze jeden papír a lepicí tyčinku, zatímco jiná skupina může navíc dostat kus kartonu a lepicí pásku. Dejte skupinám spíše omezený materiál, protože cílem není stavět donekonečna. 1. Požádejte účastníky, aby vytvořili malé skupinky (např. 3–5 osob).2. Řekněte skupinám, že stavba bude probíhat ve dvou fázích po 7 minutách. 3. Každé skupině rozdejte jednu sadu materiálů.4. Dejte skupinám v prvním kole pokyn, aby z materiálu, který mají, postavily lodě, které unesou co nejvíce mincí v hodnotě 1 centu.5. Sedm minut času na stavbu.6. Řekněte skupinám, aby sledovaly svou úspěšnost při stavbě.7. Rozdejte materiál pro druhé kolo a zadejte skupinám, aby opět postavily lodě, které unesou co nejvíce mincí. Tentokrát však lodě musí být schopny převážet více mincí než předtím a je třeba použít méně materiálu než v prvním kole. Vyzvěte skupiny, aby své lodě postavily co nejefektivněji.8. Následuje 7 minut času na stavbu a opět sledujte úspěšnost stavby. |
| Debriefing a vyhodnocení | Dodatečná nosnost a ušetřený materiál jsou přírůstkem efektivity. Zahajte diskusi kolem následujících otázek: O kolik se vám podařilo zvýšit efektivitu? V kolika kolech si myslíte, že byste mohli získat každý efektivnější? O kolik si myslíte, že může být naše ekonomika efektivnější? Jak ovlivnily různé sady zdrojů velikost přírůstku efektivnosti, kterého mohla vaše skupina dosáhnout? Seznamte účastníky s decouplingem jako cílem zelené ekonomiky, kdy by zvyšování efektivnosti mělo vést k udržitelnosti. Diskutujte o cíli zeleného růstu, že oddělením hospodářského růstu od emisí a využívání materiálních zdrojů lze dosáhnout udržitelnosti. Zůstaneme-li u příkladu s lodí, relativní oddělení by znamenalo, že skupiny by dokázaly postavit loď, která by unesla stejné množství mincí jako v prvním kole, ale s menším množstvím materiálu. Pokud by se to podařilo (což je velmi pravděpodobné), zeptejte se účastníků, zda si myslí, že by dokázali postavit dvakrát, nebo třikrát tolik loděk s menším množstvím materiálu, než bylo použito na jednu loďku v prvním kole. Absolutního oddělení je dosaženo pouze v případě rostoucí produkce (ekonomického růstu), kdy je použito méně materiálu než na počáteční, menší produkci. Můžeme donekonečna růst, a přitom stále používat méně materiálu a vypouštět méně skleníkových plynů? Měli bychom zvyšování efektivity využívat k “dohánění” růstu, nebo k (rychlejšímu) snižování tlaku na naši planetu? Ukončete aktivitu krátkým vstupem o empirických pozorováních týkajících se decouplingu: k relativnímu decouplingu došlo, ale globálně k absolutnímu decouplingu nedošlo. Relativní decoupling nám nepomůže dosáhnout klimatických cílů, protože emise je třeba drasticky snížit, a ne pouze zvyšovat nižším tempem, což se děje, když ekonomika roste a emise klesají, ale pouze relativně k hospodářskému růstu. Nepovinné: Ukažte trendy absolutního a relativního decouplingu pomocí ppt slajdu nebo vytiskněte obrázky 1+2. |
| Tipy pro školitele | Pro shrnutí cvičení si přečtěte kapitolu 3 “Hospodářský růst”.Další, zajímavá rovina úvah by se mohla týkat výstupu z nošení mincí. Toto cvičení ukazuje růst “více téhož” (kapacity pro přepravu mincí). Uvažoval však někdo o stavbě nových lodí pro jiný účel? Uvažoval někdo o tom, že by se odchýlil od “pravidel hry”? Efektivita je o vstupu a výstupu. Kdo určuje, co je dobrý výstup? Na co je efektivita zaměřena? |
| Název aktivity | Překážky udržitelných opatření |
| Shrhnutí | Účastníci se zamýšlejí nad vnitřními a vnějšími překážkami na cestě k udržitelnému jednání. |
| Cíle | Zamyslet nad osobním vztahem k tématu.Uvědomit si, kde je udržitelnost systémově znemožněna a kde jí nelze dosáhnout prostřednictvím individuálních (na spotřebě založených) rozhodnutí. |
| Materiály | Pomůcky, dvoubarevné samolepicí bločky, propisky nebo online pomocí nástrojů jako Mural nebo Padlet. |
| Čas | 20–55 minut podle zvolené varianty |
| Skupina | Funguje pro všechny velikosti skupin |
| Instrukce pro školitele | Požádejte účastníky, aby se zamysleli nad tím, co jim brání v udržitelném jednání. Měli by přitom rozlišovat mezi vnitřními neboli interními a vnějšími neboli externími překážkami.Dejte každému účastníkovi leták (další strana) a požádejte ho, aby si zaznamenal vnitřní překážky (ty, které jsou uvnitř člověka) a vnější překážky (ty, které jsou kolem člověka). Případně mohou osobu sami nakreslit (10–15 min).Volitelně: Požádejte účastníky, aby se společně rozdělili do malých skupinek (3 – 4 osoby) a prodiskutovali, k čemu dospěli (15 min).Požádejte účastníky, aby si na samolepicí papírky jedné barvy zaznamenali své vnitřní překážky a na samolepicí papírky druhé barvy vnější překážky. To lze provést i jako výsledek diskuse v malých skupinách (3) společně jako skupina (5 min).Shromážděte a prodiskutujte překážky i souvislosti mezi jednotlivými faktory. Pokuste se najít obecné vzorce. Kategorizujte typy překážek. Pokud je to žádoucí, může se tak stát na velkém plakátu, který vypadá jako rozdaný materiál, kam mohou účastníci přidat své vlastní překážky nebo, pokud byly identifikovány, obecný vzorec, který se za nimi skrývá. (Podle velikosti skupiny a verze: 5–20 min) |
| Debriefing a vyhodnocení | Závěr: Mnoho překážek pramení z faktorů mimo nás a naši kontrolu. I když chceme jednat udržitelně, je to v mnoha oblastech velmi obtížné a v jiných nemožné. Pokud nám udržitelnost znemožňují systémové faktory, individuální volba spotřeby nemůže tento systém změnit. Např. pokud žijete na venkově bez veřejné dopravy, nemůžete si jako jednotlivec zvolit udržitelný způsob dopravy. Bylo by zapotřebí udržitelných a proveditelných infrastrukturních řešení. Musíme zavést a posílit udržitelné způsoby zajišťování lidských potřeb. |
| Tipy pro školitele | Připomínka: Uvědomte si různé sociální pozice a potenciálně související pocity (např. stud) spojené s neschopností jednat určitým způsobem. Zajistěte, abyste prozkoumali otázku: Pro koho je udržitelné jednání snáze dosažitelné?Můžete také diskutovat o mnoha vnímaných vnitřních překážkách (např. návyky, nedostatek motivace, nedostatek dovedností…), které mají hlubší kořeny v socializaci. |
Co mi brání jednat udržitelně?
Zaznamenejte si vnitřní a vnější překážky, které vám brání v udržitelném jednání.
| Název aktivity | Vstupní údaje: Exponenciální růst na omezené planetě? |
| Shrnutí | Školitel poskytuje vstupní informace o dilematu růstu (poslední část kapitoly 1.3 Hospodářský růst). |
| Materiály | Volitelně: PowerPoint slide s citátem: „Každý, kdo věří, že exponenciální růst může v konečném světě pokračovat donekonečna, je buď šílenec, nebo ekonom.“ Kenneth Boulding |
| Čas | 3-5 minut |
| Instrukce pro školitele | Z ekonomického hlediska se nacházíme v situaci, kterou Tim Jackson nazývá dilema růstu. Vzdát se růstu naší současné ekonomiky znamená riziko hospodářského a sociálního kolapsu. Udržení růstu přináší riziko zničení planety a s ní i základů naší existence. |
