Německo je bezpochyby přijímající zemí pro migraci1. Každý pátý obyvatel této země pochází z přistěhovaleckých komunit. To je patrné zejména u nejmladší generace, kde cizinci nebo lidé s cizími kořeny tvoří téměř třetinu dětí ve věku do deseti let. Migranti žijící v Německu netvoří homogenní komunitu. Patří mezi ně “gastarbeitři”, kteří přišli do Německa na základě pracovních smluv, lidé, kteří přišli za svými rodinami, vysídlenci a “pozdní vysídlenci”, členové Evropské unie, kteří se v Německu usadili díky volnému pohybu pracovních sil, a v poslední době přibývá i těch, kteří žádají o mezinárodní ochranu. Německo je v současnosti druhou nejvýznamnější zemí přijímající přistěhovalce (před ním jsou pouze USA). Počet cizinců žijících v Německu přesahuje 8 milionů, což představuje 10 % obyvatelstva. Největší skupinu cizinců tvoří lidé tureckého původu (téměř 2,8 milionu). Více než polovina z nich se v Německu narodila a téměř polovina již má německé občanství. To stále ovlivňuje dojem Němců z přistěhovalců jako lidí s nižší kvalifikací, kteří vykonávají špatně placenou práci. Druhým nejpočetnějším národem přistěhovalců jsou Poláci – jejich počet převyšuje počet Italů, Rumunů a Řeků. V 70. až 90. letech 20. století tvořili největší skupinu přistěhovalců pozdní migranti, lidé s německými kořeny, kteří žili ve východoevropských zemích a v bývalém Sovětském svazu. Rozrůstající se německá společnost je příčinou klesajícího počtu pracujících. Příliv převážně mladých lidí tento trend zpomaluje. Průměrný věk cizinců a osob migrantského původu v Německu je nižší než průměrný věk Němců, kteří nejsou migrantského původu. Studie Bertelsmannovy nadace ukazuje, že právě proto pozitivně přispívají do státního rozpočtu a systému sociálního zabezpečení (4). Jejich absence na trhu práce by znamenala, že klesající počet pracujících – kteří platí příspěvky na sociální pojištění a daně – by musel financovat rostoucí počet důchodců a být zatížen veřejným dluhem. Díky rozsáhlému přistěhovalectví do Německa, včetně uprchlíků, se počet pracujících v příštích letech zvýší. Spolkový statistický úřad uvádí, že pouze při pravidelném přílivu velkého počtu přistěhovalců (přibližně 200 000 ročně) by mohl počet lidí v produktivním věku v Německu růst. S ohledem na některé kvalifikace, regiony a odvětví můžeme již nyní pozorovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V současné době se to týká 19 skupin profesí, např. zdravotnictví a ošetřovatelství, mechatroniky a pracovních míst v elektrotechnickém a elektronickém sektoru, stavebnictví a zásobování energií a komunikace a logistiky.
Po dlouhém období skeptického postoje k přijímání přistěhovalců na německý pracovní trh se zavedením tzv. zelené karty v roce 2000 (usnadňující přijímání kvalifikovaných pracovníků, především z odvětví informačních technologií) a následným přijetím zákona o přistěhovalectví v roce 2005 nabídly nové možnosti pro odborníky, kteří chtěli emigrovat do Německa. V roce 2011 přijala spolková vláda program “Fachkräfte-Offensive” (Ofenziva pro specialisty) s cílem přilákat kvalifikované pracovníky. Zahrnuje pět oblastí činnosti: aktivace a zajištění zaměstnání, pomoc pracovníkům při slaďování profesního a rodinného života, možnosti vzdělávání pro každého od samého začátku, odborné vzdělávání a školení. Poslední bod programu zahrnuje “integraci a imigraci kvalifikovaných pracovníků”. Projekt doprovázela rozsáhlá informační kampaň. Portál “Make it in Germany”, provozovaný v mnoha jazycích, se snaží přilákat kvalifikované pracovníky z celého světa. Jeho nabídka zahrnuje vyhledávač volných pracovních míst a mapu světa s nabídkami německých institucí na všech kontinentech.
