Mnoho výzkumných studií diskutuje a upozorňuje na důležitá témata, která poukazují na ekonomické nerovnosti založené na pohlaví. Kritika tradiční ekonomie, kterou přinesly feministické ekonomky, ukázala, že mnoho témat bylo v ekonomickém diskurzu opomíjeno a nebylo dostatečně zohledňováno, např. ekonomika péče, neplacená práce, rozdíly v odměňování žen a mužů, vyjednávání v domácnosti, skleněný strop atd. Nerovnosti spojené se všemi těmito tématy mají genderový charakter. Proto je důležité pochopit, jaké jsou důsledky nerovností založených na pohlaví. Ucelený přehled údajů ilustrujících hlavní nerovnosti přinášejí Esteban a Roser ve svém článku publikovaném v roce 2018.13
Podle Estebanova a Roserova výzkumu ukazují aktuální údaje následující výsledky:
- Muži mají tendenci vydělávat více než ženy na celém světě. Rozdíly v odměňování žen a mužů se v posledních několika desetiletích ve většině zemí snížily.
- Ženy jsou ve firmách často nedostatečně zastoupeny na vedoucích pozicích.
- Ženy jsou často nadměrně zastoupeny na špatně placených pozicích.
- Ženy méně často vlastní půdu a ovládají výrobní aktiva.
- Ženy mají často omezenou kontrolu nad zdroji v domácnosti.
- Systémy dědictví založené na rovnosti pohlaví nejsou přijaty ve všech zemích.
- Celkově se genderové nerovnosti v posledním století výrazně zmenšují.
Níže shrnujeme klíčová zjištění a údaje ilustrující výše uvedené výsledky:
1. Rozdíly v odměňování žen a mužů se v posledních desetiletích ve většině zemí snížily.
Rozdíly v odměňování žen a mužů stále přetrvávají, nicméně se rok od roku snižují. Při porovnání statistik za posledních pět let se rozdíl v odměňování žen a mužů snížil v celé Evropské unii. Z údajů Eurostatu za rok 201914 vyplývá, že průměrný rozdíl v odměňování žen a mužů v EU-27 činí 14,1 %, což ukazuje rozdíl mezi průměrným hodinovým výdělkem mužů a žen. Nejvyšší rozdíl je v Estonsku (21,7 %), nejnižší rozdíl je v Lucembursku (1,3 %).
Zdroj: EUROSTAT. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/images/4/43/GPG_2019_data.PNG
Pokud se podíváme na rozdíly v odměňování žen a mužů v celosvětovém měřítku, údaje ILOSTATu (2016)15 ukazují, že nejvyšší rozdíly byly v Jižní Koreji, Estonsku, Rusku, Německu, Rakousku, Česku, Spojeném království, Peru a Chile. Záporný rozdíl byl v Thajsku, Hondurasu, Belize, Malajsii, Turecku, Ekvádoru, Argentině nebo Paraguayi.
Zdroj: ILOSTAT (2016). Dostupné z: http://www.ilo.org/ilostat/faces/oracle/webcenter/portalapp/pagehierarchy/Page30.jspx
Rozdíly v odměňování žen a mužů se mění i v průběhu života a s věkem se zvyšují. Údaje ukazují, že má tendenci se zvyšovat, když mají ženy děti.
Důležitou otázkou zde je, jak rozdíly v odměňování žen a mužů snížit. Existuje mnoho strategií, které se ukázaly jako účinné a které pomáhají rozdíly v odměňování žen a mužů snižovat.
- Pozitivní vliv na snižování rozdílů v odměňování žen a mužů má zvyšování úrovně vzdělání žen.
- Změny ve veřejné politice a řídících postupech směrem k politice trhu práce vstřícné k rodině mají pozitivní dopad na snižování rozdílů v odměňování žen a mužů, např. pokrytí mateřské dovolené nebo pružná pracovní doba pomáhají udržet ženy v zaměstnání.
- Předškolní vzdělávání a péče o děti pomáhají ženám vrátit se dříve do práce, snižují objem neplacené pečovatelské práce a snižují rozdíly v odměňování žen a mužů.
- Změny společenských norem a kulturních stereotypů mohou pozitivně ovlivnit rovnost příležitostí mužů a žen a pomoci snížit rozdíly v odměňování žen a mužů.
2. Ženy jsou často nedostatečně zastoupeny na vedoucích pozicích ve firmách.
Ženy se ve srovnání s muži méně často vyskytují ve vedoucích pozicích. Vysoce postavená pracovní místa jsou stále zastoupena převážně muži. Mapa statistické divize OSN ukazuje podíl žen na vyšších a středních manažerských pozicích do roku 2020. V celosvětovém měřítku má pouze přibližně 19 % podniků vedoucí pracovníky ženského pohlaví.
Zdroj: United Nations Statistics Division (2000-2020). Dostupné z: https://unstats.un.org/sdgs/indicators/database/
3. Ženy jsou často nadměrně zastoupeny v málo placených zaměstnáních.
Ženy jsou nejen nedostatečně zastoupeny na vedoucích pozicích, ale také častěji pracují na místech s nízkou mzdou. Pracovníky s nízkými platy se rozumí ti, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánu rozdělení výdělků.16 Níže na mapě ILOSTATu si můžete porovnat údaje za vybrané země, kde podíl nad 50 % znamená, že v zaměstnáních s nízkou mzdou je více žen než mužů.
Zdroj: ILOSTAT (1995-2015): Dostupné z: http://www.ilo.org/ilostat/
4. V mnoha zemích je méně pravděpodobné, že ženy budou vlastnit půdu a ovládat výrobní aktiva.
Ženy mají menší kontrolu nad důležitými aktivy domácnosti, jako je půda. Téměř ve všech zemích s nízkými a středními příjmy vlastní půdu častěji muži než ženy. Tato skutečnost má negativní dopad na práva žen, např. v případě rozvodu nebo úmrtí manžela. V některých zemích navíc ženy nemají stejná práva na majetek jako muži. Tuto skutečnost ilustruje následující graf ze statistik Světové banky o rovnosti žen a mužů. Ukazuje procento mužů a žen (ve věku 15-49 let), kteří vlastní výhradně půdu. 
Zdroj: World Bank Gender Statistics (2010-2016). Dostupné z: https://data.worldbank.org/data-catalog/gender-statistics
5. Ženy mají často omezenou kontrolu nad zdroji v domácnosti.
Údaje ukazují, že ženy mají často omezenou kontrolu nad tím, jak jsou jejich osobní vydělané příjmy utráceny. Hlavní rozhodovací pravomoc mají častěji muži. V subsaharské Africe a Asii se většina žen nepodílí na rozhodování v domácnosti v souvislosti s utrácením svých výdělků. Totéž platí pro celkový vliv žen na důležitá rozhodnutí v domácnosti, jako jsou například větší nákupy v domácnosti. Tento trend je patrný zejména v domácnostech s nízkými příjmy v rámci zemí s nízkými příjmy. Níže uvedený graf ukazuje procento vdaných žen ve věku 15-49 let, které uvádějí, že samy nebo společně s manželem mají vliv na rozhodování o hlavních nákupech v domácnosti.
Zdroj: World Bank Gender Statistics (1999 – 2016). Dostupné z: https://data.worldbank.org/data-catalog/gender-statistics
6. Systémy dědění na základě rovnosti pohlaví nejsou přijaty ve všech zemích.
Systémy dědictví na základě rovnosti pohlaví byly donedávna vzácné. Níže se můžete podívat, jak vypadala situace v roce 1920. V celosvětovém měřítku neměly ženy ve většině zemí rovná práva, pokud jde o dědictví. Dnes je situace mnohem lepší, nicméně stále existují země v severní Africe, na Blízkém východě nebo v jihovýchodní Asii, které neuplatňují genderově rovné dědické systémy.
Zdroj: How Was Life? Gender inequality since 1980 – Carmichael, Dili,and Rijpma. Dostupné z: https://dspace.library.uu.nl/bitstream/handle/1874/306236/3014041ec016.pdf?sequence=1
Celkově se nerovnosti mezi muži a ženami v posledním století výrazně zmenšily.
Sledování pokroku v oblasti genderových nerovností ve více dimenzích usnadňují syntetické ukazatele, které agregují různé dimenze. Takovým ukazatelem je Index ekonomických příležitostí žen Women’s Economic Opportunity Index (WEO), který zveřejňuje The Economist Intelligence Unit.
Index WEO definuje ekonomické příležitosti žen jako: “soubor zákonů, předpisů, praktik, zvyklostí a postojů, které umožňují ženám účastnit se pracovní síly za přibližně stejných podmínek jako muži, ať už jako zaměstnanci nebo jako majitelé podniku”.17 Index WEO se skládá z 29 ukazatelů založených na údajích z různých zdrojů včetně OSN a OECD.
Níže uvedená mapa od Economist Intelligence Unit zobrazuje index WEO v celosvětovém měřítku. Vyšší skóre znamená lepší ekonomické příležitosti pro ženy.
Zdroj: Economist Intelligence Unit (2012)
