3. KRITIKA: NEOKLASICKÉ VERSUS FEMINISTICKÉ PARADIGMA

Feministická ekonomie kritizuje neoklasické paradigma a jeho politické korelace. Níže shrnujeme klíčové předpoklady obou paradigmat a zdůrazňujeme hlavní rozdíly.^8,9,10

	Neoklasické paradigma	Feministické paradigma
Východiska	Neoklasické paradigma je považováno za hlavní proud a je zakořeněno v komplexních a technických diskurzech a metodologiích. Převládá v akademických i politických institucích.	Feministické paradigma postrádá integrovanou teoretickou základnu a společné platformy pro diskusi a šíření alternativních názorů.
Klíčová slova	Klíčová slova jsou: volný trh, konkurence, individualismus, racionalita, individuální zájmy, oddělení cílů a prostředků, růst a pokrok jako konečné cíle a univerzální principy společenského vývoje	Klíčová slova jsou: gender, inkluze, rovnost, solidarita, sociální vztahy, činnost a reprodukce, neplacená práce v domácnosti a péče, lidský blahobyt jako měřítko ekonomického úspěchu, etický rozměr
Aktéři	“Homo Economicus” = univerzální postava, aktivní subjekt na trhu práce, který je soběstačný, sobecký a racionální. Homo economicus je nezávislý na společenském vlivu a má jasně definované preference. Působí na ideálním trhu založeném na vlastním zájmu, kde jediným komunikačním prostředkem jsou ceny. Homo economicus má neomezená přání a omezené zdroje a je schopen optimalizovat svá rozhodnutí.	“Vztahový člověk” = lidé jsou vztahoví a jsou definováni mnoha proměnnými (např. pohlaví, věk, rasa, společenská třída, náboženství, přesvědčení, hodnoty, migrační status, rodinný stav atd.) Jsou ovlivňováni společností, ve které žijí. Volby lidí jsou ovlivněny mnoha faktory a mají různé možnosti vyplývající z nerovného postavení.
Volný obchod	Neoklasičtí ekonomové vycházejí z teorie komparativních výhod Davida Ricarda a považují obchod za nástroj, který pomáhá každému získat lepší postavení díky zvýšení efektivity ze specializace a vyšší výkonnosti.	Feministické ekonomky naopak poukazují na to, že specializace může vést ke zvýšení zranitelnosti. Příkladem může být specializace na pěstování jedné tržní plodiny na vývoz v Africe, která vede ke zranitelnosti vůči výkyvům cen, povětrnostním podmínkám nebo škůdcům. Výnosy z peněžních plodin navíc tradičně kontrolují muži.
Rodina	Rodina je ekonomická jednotka, která hledá svůj vlastní zájem mimo domácnost, zatímco uvnitř se chová altruisticky, aby omezila možné konflikty. Členové rodiny se specializují na činnosti, v nichž mají komparativní výhodu: muži na trhu práce, ženy na neplacené domácí a pečovatelské práce. (Vychází z modelu “nové rodiny” Garyho Beckera ze 70. let 20. století)	Rodina je považována za společenskou instituci, která má oporu v zákonech. Stát je tedy důležitým aktérem, který do rodin zasahuje. Podle feministických ekonomek má rodina klíčovou roli ve vývoji budoucích občanů. Domácí a pečovatelské práce jsou nerovnoměrně rozděleny. Rodina omezuje nebo umožňuje svobodu žen.
Práce	Péče o děti a práce v domácnosti jsou považovány za netržní činnosti. Jejich hodnota tedy není zahrnuta do proměnných vytvářejících hospodářský růst.	Péče o děti a práce v domácnosti jsou důležité jevy, které by měly být oceněny a zahrnuty do národních účtů.
Moc	Neoklasický přístup považuje prodej práce za vzájemně výhodnou směnu. Pojem moci jako takový není problémem, protože obě strany, zaměstnavatel i zaměstnanec, jsou si rovny bez ohledu na jejich pohlaví.	Feministický přístup vyzývá k tomu, aby se věnovala pozornost mocenským nerovnostem ve vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, protože muži jsou často zvýhodňováni a ženy bývají na pracovišti znevýhodňovány. Moc a patriarchát jsou důležité pojmy, které je třeba brát v úvahu při analýze funkčnosti ekonomických institucí.
Nerovnosti	Konvenční neoklasické teorie považují nerovnosti na trhu práce za důsledek svobodných rozhodnutí žen a mužů. Ženy a muži mají různé preference nebo schopnosti, které vedou k rozdílnému postavení a pozici.	Feministický přístup považuje nerovnosti, jako jsou rozdíly v odměňování žen a mužů, profesní segregace nebo skleněný strop, za důsledek diskriminace, patriarchálního přesvědčení, sexismu nebo stereotypů.