2. JAKÁ JSOU OMEZENÍ A PŘEKÁŽKY, KTERÝM ŽENY ČELÍ V DŮSLEDKU NEROVNÉHO POSTAVENÍ ŽEN NA TRHU PRÁCE?

Na otázku, proč podporovat a investovat do posílení ekonomického postavení žen, lze snadno odpovědět při pohledu na celkový kontext a čísla, a to jak celosvětová, tak evropská.

Celosvětově je účast žen na trhu práce nižší než účast mužů. Podle statistik ILO (4, s. 7) činil v roce 2018 celosvětově rozdíl v účasti žen a mužů na trhu práce 26,5 % (75,0 mužů oproti 48,5 ženám). V severní, jižní a západní Evropě činil genderový rozdíl v účasti na trhu práce 11,9 % (63,4 % mužů oproti 51,6 % žen) a ve východní Evropě 15,2 % (67,0 % mužů oproti 51,8 % žen).

Podle UN Women: Facts and Figures: Economic Empowerment (5) situace ve světě práce v celosvětovém měřítku jasně ukazuje, že ženy jsou na trhu práce znevýhodněny. Níže shrnujeme klíčová fakta a uvádíme statistické údaje (se zaměřením na evropský kontext) ilustrující následující tvrzení:

• Ženy se účastní trhu práce méně často než muži, jsou nadměrně zastoupeny v zaměstnáních na částečný úvazek, neformálních a zranitelných zaměstnáních a v některých zemích jsou právně diskriminovány.

Podle údajů shromážděných organizací UN Women je míra účasti na trhu práce u žen ve věku 25-54 let 63 % ve srovnání s 94 % u mužů. Z celosvětového hlediska je více než 2,7 miliardy žen právně omezeno ve výběru zaměstnání stejně jako muži.

• Ženy jsou častěji nezaměstnané než muži.

Ze statistik Mezinárodní organizace práce (4) vyplývá, že celosvětová míra nezaměstnanosti v roce 2018 činila 5,2 % u mužů a 6,0 % u žen. Prognóza ukazuje relativně stabilní trend až do roku 2021. Podle údajů EUROSTATu (6) činila v roce 2018 míra nezaměstnanosti v EU 6,6 % u mužů a 7,1 % u žen.

• Ženy jsou placeny méně než muži.

Tzv. gender pay gap (rozdíly v odměňování mužů a žen) ukazuje relativní rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku žen a mužů. Podle údajů EUROSTATu (7) vydělávaly ženy v EU v roce 2017 v průměru o 16 % méně na hodinu než muži. Mezi jednotlivými členskými státy existuje značný rozdíl. Největší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Estonsku (25,6 %), České republice (21,1 %) a Německu (21,0 %). Nejmenší rozdíl v odměňování žen a mužů je v Rumunsku (3,5 %), Lucembursku (5,0 %) a Itálii (5,0 %). Pokrok je velmi pomalý, za posledních 7 let se snížil pouze o 1 %. Podle Eurostatu vydělávají francouzské ženy v průměru o 15,5 % méně než muži. Např. v roce 2020 začaly francouzské ženy kvůli platové nerovnosti pracovat “neplaceně” od 4. listopadu do konce roku. 

• Ženy mají méně často přístup k sociální ochraně a finančním službám.

Genderové nerovnosti na trhu práce mají za následek nižší přístup k sociální ochraně získané prostřednictvím zaměstnání, jako jsou např. důchody, dávky v nezaměstnanosti nebo ochrana v mateřství. Nižší mzdy mají za následek nižší přístup k finančnímu kapitálu.

• Ženy mají omezené možnosti dosáhnout nejvyšších vedoucích pozic.

Ženy se potýkají i s dalšími překážkami, jako je tzv. skleněný strop, který se používá jako metafora pro překážky při dosahování vysokých pozic v hierarchii. Pouze 5 % generálních ředitelů v žebříčku Fortune 500 tvoří ženy.

• Ženy jsou neúměrně zodpovědné za pečovatelskou práci, která je neplacená a zůstává neuznaná.

Neplacená pečovatelská práce zůstává neuznaná, přestože je důležitá pro fungování ekonomiky. Podle UN Women (5) ženy obvykle tráví neplacenou pečovatelskou prací přibližně 2,5krát více času než muži. Kromě toho, kdyby se neplacené práci žen přiřadila peněžní hodnota, představovala by 10-39 % HDP.

• Ženy méně často podnikají.

Ve 40 % ekonomik dosahuje podnikatelská aktivita žen v rané fázi (což znamená, že jsou buď začínající podnikatelky, nebo majitelky podniku) pouze poloviny nebo méně než poloviny podnikatelské aktivity mužů (8).