Počátky ekonomické teorie
Vznik ekonomie jako vědy je spojen s rozvojem nové formy společenské organizace, kapitalismu, systému, který řeší organizaci výroby a rozdělování prostřednictvím rozšířeného fungování trhů. Trhy jsou tedy epicentrem kapitalismu, neboť zahrnují fungování celé ekonomiky.
Kapitalismus vznikal dlouhým a pomalým procesem, který začal v západní Evropě v 16. století a nabral na síle s příchodem průmyslové revoluce v polovině a na konci 18. století. To neznamená, že by kapitalistický režim nahradil feudalismus jen proto, že skupina “inspirovaných” jedinců našla klíč k vynálezu automatického tkalcovského stavu, parního stroje a tavení železa. Naopak, bylo to spojení tří nových jevů: univerzalizace směny, výraznější dělby práce a objevení se četných a podstatných technických vymožeností, které umožnily kapitalismu začít dominovat. Takto argumentoval Adam Smith ve své knize Bohatství národů (1776), kde položil základy ekonomického teoretického systému, pro který je znám jako otec moderní ekonomie.
Ve skutečnosti je to první z těchto tří souběžných prvků, směna, který je podle Smithe ústředním (přirozeným) prvkem přítomným v lidské DNA a stává se motorem, který pohání celý proces společenské transformace; další dva se objevují jako důsledek jeho prohloubení. Považujeme-li směnu na trhu za hlavní osu ekonomické činnosti, bylo nutné odhalit zdroj, který určuje proporce směny, a okolnosti, které mohou vyvolat zdánlivě nepravidelný vývoj cen zboží. Odpověď byla nalezena v základním pojmu, hodnotě, jejíž původ a míra je podle Smithe v práci:
“Práce je tedy skutečnou mírou směnné hodnoty všech druhů zboží” (Smith, 1958, s. 31).
Rozdíly v úvahách o práci jako zdroji hodnoty, a to i ve výkladech Smithe či Ricarda a samozřejmě i Marxe, které jsou všechny označovány jako “klasikové”, jsou osou, kolem níž tento článek organizuje svou analýzu ekonomických myšlenkových škol. Je-li ústřední ctností kapitalismu přeměna všech výrobních zdrojů ve zboží, objevily se tyto zdroje, jako je kapitál, půda a práce, také organizované na trzích výrobních faktorů. To znamená, že i práce se v novém mzdovém režimu proměnila ve zboží. Bylo tedy přirozené, že se začaly objevovat otázky týkající se hodnoty a ceny práce, jejího využití a podmínek, za nichž může lépe přispívat k tvorbě bohatství, jakož i způsobu jeho rozdělování. Všechny tyto otázky nebylo snadné smířit, zejména pro vzkvétající ekonomickou vědu, která se rozvíjela v kontextu nového typu sociálního konfliktu, který se vyznačoval jak svým potenciálem, tak zapojením společenských tříd objektivně definovaných svým postavením ve výrobním procesu.
Analýza práce jako vstupního bodu různých škol ekonomického myšlení je představena jako podřízená analýze obecných historických souvislostí a podmínek, z nichž jednotlivé školy vycházely a formulovaly své teorie. Po prozkoumání klasické školy (Smith, Ricardo a Marx) představíme neoklasickou myšlenkovou školu, v níž se prohloubíme v rozlišování mezi marginalistickou a Marshallovou. Poté sledujeme kritiku a nové návrhy Keynese a později segment nových škol, v jehož rámci zkoumáme různé směry, které se od hlavních škol odvíjely. Nakonec navrhneme několik závěrů o současné situaci z hlediska dominantních škol a ideologií a o tom, jak to ovlivňuje dnešní struktury práce.
