Moderní měnové systémy – Kvíz

1) Jaké druhy peněz jsou součástí našeho peněžního systému?

a) Hotovost jako bankovky a mince (státní).
b) Peníze na účtech v centrální bance (vládní).
c) Peníze na našich bankovních účtech, tzv. depozitní peníze (nevládní).

2) Kdo vytváří naše peníze?

a) Komerční banky.
b) Stát.
c) Dojná kráva

3) Co dává státním penězům jejich hodnotu?

a) Zlaté krytí.
b) Státní právní systém a zejména daňový systém.
c) Zboží a služby vyráběné ve státě.

4) Můžeme my, obyčejní lidé, získat účet s penězi centrální banky?

a) Ne, protože účty u centrální banky mohou mít pouze banky a vláda.
b) Ne, my obyčejní lidé si můžeme založit účet s vkladovými penězi pouze u komerční banky. Pokud chceme mít státní peníze, můžeme si nechat vyplatit depozitní peníze v hotovosti.
c) Pokud by centrální banka zavedla digitální euro, mohli by mít účet s penězi centrální banky i běžní lidé.

5) Co dává vkladovým penězům bank jejich hodnotu?

a) To, že je můžeme kdykoli vyměnit za státní hotovost.
b) Vlastní kapitál bank.
c) Právní rámec, bankovní dohled, zákonné pojištění vkladů a dodatečné státní záruky v případě krize.

6) Žijeme ve dvoustupňovém měnovém systému, co to znamená?

a) Existují státní hotovostní peníze a bezhotovostní peníze centrální banky.
b) Na jedné straně jsou státní peníze (v hotovosti a na účtech centrálních bank) a na druhé straně jsou depozitní peníze bank.
c) Stát vydává skutečné peníze a banky vydávají peníze druhého řádu, které odvozují svou hodnotu od státních peněz.

7) Jaký je zvláštní obchodní model bank?

a) Vytvářejí depozitní peníze poskytováním úvěrů.
b) Peníze střadatelů předávají dlužníkům.
c) Mohou fungovat nezodpovědně, protože v případě pochybností je zachraňuje stát. No, vzhledem k finanční krizi v roce 2008 si to možná myslíte.

8) Co se stane v okamžiku, kdy je úvěr splacen?

a) Vkladové peníze, kterými je úvěr bance splácen, zaniknou.
b) Splacené vkladové peníze si banka může ponechat.
c) Vzniknou nové vkladové peníze.

9) Žijeme v systému úvěrových peněz, co to znamená?

a) Peníze vznikají při poskytnutí úvěru, tj. při stejném zadlužení na straně dlužníka.
b) Aby byl někdo v černém inkoustu (úspory), musí být někdo jiný v červeném inkoustu (dluh).
c) Na světě musí být vždy tolik dluhů, kolik je peněz.

10) Proč stát není dlužníkem jako všichni ostatní?

a) Protože stát má monopol na měnu a může si dovolit dluhy. Jedině on může a musí vyrábět skutečnou měnu.
b) Protože státní centrální banka může vytvářet neomezené množství peněz a nemůže zbankrotovat
c) Protože i stát eurozóny může opustit euro a znovu zavést vlastní měnu, kterou pak může vytvářet neomezeně.

11) Kdo vytváří peníze, za které se nakupují státní dluhopisy?

a) Banky. Financují stát z vkladových peněz, které vytvářejí.
b) Centrální banka, protože státní dluhopisy lze koupit pouze za peníze státní centrální banky.
c) Občané svými daňovými platbami.

12) Jakou funkci plní státní dluhopisy?

a) Stát prodává státní dluhopisy, aby si od bank vzal nadbytečné peníze centrální banky.
b) Banky a pojišťovny spoléhají na státní dluhopisy jako na bezpečné investice.
c) Státní dluhopisy jsou nezbytné pro to, aby vláda mohla získávat peníze, které potřebuje ke svému fungování.

13) V čem spočívá problém eurozóny?

a) Státy eurozóny si smluvně vykastrovaly své privilegium vytvářet peníze.
b) Eurozóna sama o sobě nemá žádné instituce oprávněné vydávat peníze a stabilizovat ekonomiku v krizi.
c) Existuje 19 různých státních dluhopisů, a proto ECB nemůže kontrolovat úrokovou míru tak snadno jako normální, národní centrální banka.

14) Jaký problém by nastal, kdyby stát skutečně splácel svůj státní dluh?

a) Splacené peníze zaniknou.
b) Nabídka peněz klesá a s ní dříve či později i poptávka a ekonomický výstup. Nastala by recese.
c) Bez státního dluhu by nenastaly žádné problémy, ve skutečnosti by došlo k výraznému hospodářskému vzestupu.

15) Jak lze bojovat proti inflaci?

a) Inflace je nekontrolovatelná síla a může nás postihnout kdykoli, i v době míru.
b) Centrální banka může zvýšit klíčovou úrokovou sazbu tak, aby se snížila poptávka po úvěrech, a tím i tvorba peněz bankami.
c) Stát může zvýšit daně. Tím sníží poptávku soukromého sektoru, a tím i tlak na ceny.

16) Proč je deflace – zvyšování hodnoty peněz – tak nebezpečná?

a) V případě deflace se odkládají investice a spotřeba. Poptávka se propadá.
b) Dochází k sestupné spirále, v níž se hroutí poptávka a nezaměstnanost se stává stále intenzivnější.
c) Centrální banka je se svou klíčovou úrokovou sazbou v případě deflace bezmocná. Trend mohou zlomit pouze deficitní výdaje vlády, a tedy nový veřejný dluh.

Moderní peníze – stát to zvládne

Moderní měnové systémy – Kvíz

Quiz Summary

Information

Results

Results

Categories

1. Question

Hint

2. Question

Hint

3. Question

Hint

4. Question

Hint

5. Question

Hint

6. Question

Hint

7. Question

Hint

8. Question

Hint

9. Question

Hint

10. Question

Hint

11. Question

Hint

12. Question

Hint

13. Question

Hint

14. Question

Hint

15. Question

Hint

16. Question

Hint

Source and Responsibility