Přehled

Jaké jsou různé školy ekonomického myšlení? 

Školy ekonomického myšlení nebo jednoduše ekonomické školy jsou skupiny názorů, které naznačují, jak ekonomika funguje nebo by měla fungovat. Různé školy (nemluvíme o školách ve smyslu vysokých škol, institutů nebo univerzit, ale jako o směrech přístupu) byly obvykle pojmenovány podle nejvýznamnějšího ideologa či ideologů, kteří utvářeli jejich základy a později k nim přibyli zastánci i odpůrci. 

Od vzniku ekonomie vzniklo mnoho různých druhů ekonomických škol. Ekonomické školy se nepochybně neustále mění a vyvíjejí. Běžně se však uvádějí tyto hlavní ekonomické školy: Ekonomické školy: merkantilistická škola, fyziokratická škola, klasická škola, neoklasická škola, marxismus, rakouská škola, keynesiánství, monetarismus, institucionální ekonomie, neoliberalismus.

Kromě těchto ekonomických škol existuje mnoho dalších, které mají menší počet příznivců a dosah. Některé školy mají zároveň své potomky. Na základech předchozích škol vznikly paralelní školy s odchylkami v některých aspektech, jako marxismus navazuje na klasickou školu, jak uvidíme. 

Která ekonomická škola je lepší?

Je sice pravda, že některé ekonomické školy časem zastaraly nebo se staly neúplnými, ale neexistují lepší nebo horší ekonomické školy. Sounáležitost s ekonomickou školou nakonec zásadně závisí na myšlenkách jejího autora.  Ekonom není lepší nebo horší proto, že patří k určité ekonomické škole. Některé školy kladou důraz na instituce, jiné na měnovou nebo fiskální politiku, další na růst, nerovnost atd. Některé školy mají zjevně ideologickou složku. To znamená, že upřednostňují jeden typ společnosti před jiným. Nejdůležitější je vždy podporovat diskusi mezi jednotlivými myšlenkovými proudy, a to argumentačně podloženým způsobem. 

Jak tento článek přistupuje ke studiu ekonomických škol?

Hlavním cílem tohoto článku je představit ty teorie, které přežily v průběhu času a které nás mohou informovat o současném vývoji a hospodářské politice. Nelze tedy psát o problematice ekonomického myšlení, aniž bychom se zaměřili na významné ekonomy minulosti, tedy Adama Smithe, Davida Ricarda, Karla Marxe a J. M. Keynese. Cílem je prozkoumat některé obecné linie jejich teorií se zvláštním zaměřením na myšlenky týkající se práce jako ústřední osy pro provádění analýzy. Na základě těchto hlavních zastánců se článek dotýká také neoklasiků, monetaristů, institucionalistů a nových škol ekonomického myšlení.

Z pedagogického hlediska je mnohem zajímavější a zároveň se očekává hlubší pochopení škol v návaznosti na logicko-historický přístup. To znamená, že každá škola je představena v historickém kontextu svého vzniku a analyzována spíše podle logických než ideologických kritérií. 

Proč se zaměřujeme na práci?

Práce je jedním z nejdůležitějších témat, o nichž se v ekonomických teoriích hovoří. Neméně důležitý je příjem ze zaměstnání, který je od průmyslové revoluce hlavním zdrojem individuálních příjmů. 

Trhy práce se však v posledních desetiletích mění. Došlo k nebývalému nárůstu zapojení žen do pracovní síly, nové technologie změnily i rozdělení příjmů a zdá se, že pracovní podmínky směřují k větší nejistotě, nejistotě a špatným podmínkám zaměstnání. Abychom pochopili dnešní dynamiku práce, náš přístup vychází z historické perspektivy, která nám pomáhá pochopit vývoj pojmu práce a její hodnoty, počínaje právě prvními muži, kteří tuto diskusi předložili.

Proč je důležité studovat (staré) školy ekonomického myšlení?

Ačkoli současné ekonomické teorie jsou těmi, které řídí současný ekonomický systém, a tedy i naše životy, neobjevily se tyto teorie zčistajasna. Obecně platí, že nové ekonomické teorie se objevily jako produkt rozpracování stávajících teorií nebo jako lepší odpověď na přetrvávající selhání předchozí teorie, která mohla prostě zastarat. Jde o to, že ekonomická teorie nemá jiný “zkušební terén” než realitu, na kterém by mohla prokázat svá tvrzení. Proto v ekonomické oblasti neexistuje lepší způsob, jak pochopit současnost, než se podívat do minulosti, abychom viděli současné ekonomické dění plnějším a přesnějším způsobem a zároveň nám umožnili připravenější konfrontaci s realitou budoucnosti. V konečném důsledku to nejen podněcuje zájem o další zkoumání tématu a jeho historického vývoje, ale také poskytuje čtenáři potřebné zázemí k tomu, aby se mohl zabývat pokročilejším současným vývojem ekonomie. 

První rychlá hra: zjistěte, kdo jsou tito lidé?

klíčová slova

Neviditelná ruka

Použití hodnoty 

Směnná hodnota

Abstraktní lidská práce 

Společensky nutný pracovní čas 

Nadhodnota 

Užitná hodnota 

Mezní užitek 

Peněžní iluze 

Agregátní poptávka