Poznámky na závěr

Shaw et al., 2017
Institutions are an often misunderstood term, in common language associated with “organisations”. Here, we use institutions more broadly as “…systems of established and embedded social rules that structure social interactions”. Hodgson, 2006, p. 18
Pomerantz, 2000
Alvaredo et al., 2018
This trend is described as the great acceleration. Along with growing economic output the pressure that human activities have on our planet rose exponentially in the last decades. Now many so-called planetary boundaries are transgressed, for example when it comes to the loss of biodiversity, the climate crisis and the disturbed nitrogen cycle leading to polluted waterways and coastal zones. Carbon inequality is far from being the only or most dramatic environmental inequality. We use it as an example.
Hickel, 2020
Shaw et al., 2017
Základní předpoklady vycházejí z teorie mezní produktivity..
Pro hlubší pochopení různých ekonomických přístupů k nerovnosti navštivte stránku https://www.exploring-economics.org/en/discover/
Therborn, 2013, p.1
Chancel et al., 2022
Pomerantz, 2000
Více informací o dlouhodobé historii globální nerovnosti naleznete zde: Hickel, 2017
ischer, 2019, p. 221
Chancel et al., 2022
Chancel et al., 2022
The higher the Gini coefficient, the higher the inequality. It ranges from 0 (complete equality) to 1 (complete inequality).
Chancel et al., 2022
Alvaredo et al., 2018
Novy et al., 2020
Piketty, 2014 – najděte rátké video (3 min) představující jeho knihu zde a podrobnější úvod (21 min) zde.
Alvaredo et al., 2018
Tento trend se označuje jako velké zrychlení. Spolu s rostoucím hospodářským výkonem se v posledních desetiletích exponenciálně zvyšoval tlak, který lidská činnost vyvíjí na naši planetu. Nyní je překračována řada tzv. planetárních hranic, například pokud jde o ztrátu biologické rozmanitosti, klimatickou krizi a narušený koloběh dusíku vedoucí ke znečištění vodních toků a pobřežních oblastí. Uhlíková nerovnost není zdaleka jedinou environmentální nerovností. Zabýváme se jí jako příkladem.
Hickel, 2020
Oxfam, 2020
Oxfam, 2020
United Nations Environment Programme, 2020
United Nations Environment Programme, 2020
Human Development Report Office, 2020
Mosquera et al., 2018
Human Development Report Office, 2020
Toto video ukazuje nerovnou globální odpovědnost za klimatickou krizi a utrpení způsobené touto krizí.: The carbon map
Instituce jsou často nesprávně chápaným pojmem, v běžném jazyce spojovaným s “organizacemi”. Zde používáme instituce šířeji jako “…systémy zavedených a zakotvených sociálních pravidel, které strukturují sociální interakce”. Hodgson, 2006, p.18
Alvaredo et al., 2018
Bourdieu, 1987
Další informace o různých zásadách naleznete na adrese: https://www.piie.com/commentary/speeches-papers/we-have-tools-reverse-rise-inequality
Blanchard and Rodrik, 2019
The Associated Press, 2021
https://jubileedebt.org.uk/a-debt-jubilee-to-tackle-the-covid-19-health-and-economic-crisis-2
https://jubileedebt.org.uk/a-debt-jubilee-to-tackle-the-covid-19-health-and-economic-crisis-2
Esping-Andersen, 1990. Popsané režimy jsou modely popisující ideální typy. V různých zemích se přístupy k blahobytu výrazně změnily, např. některé skandinávské země v poslední době přijaly liberálnější politiku. Nicméně typologie je stále užitečná pro rozlišení různých cest a základních světonázorů politik sociálního zabezpečení různých států a jejich vazby na nerovnost.
Tato kapitola vychází z Novy et al., 2020.
Millward-Hopkins et al., 2020
Dalším způsobem, jak se vyhnout regresivním účinkům, je zavedení progresivních ekologických daní, kdy je základní spotřeba zdaněna méně než nadměrná spotřeba (např. poplatek za časté létání).
Thompson, 2016 https://revisesociology.com/2016/08/04/social-class-definition-introduction/
Therborn, 2013, p. 49
Therborn, 2013, p. 49
Therborn, 2013, p. 49
United Nations Environment Programme, 2020
United Nations Environment Programme, 2020

Nerovnost: co by se mělo dělat?

Poznámky na závěr

Source and Responsibility