MIGRACE – v globálním kontextu pohyb osoby buď přes mezinárodní hranice (mezinárodní migrace), nebo uvnitř státu (vnitřní migrace) po dobu delší než jeden rok bez ohledu na příčiny, dobrovolné či nedobrovolné, a prostředky, které byly k migraci použity, ať už pravidelné či nepravidelné. V kontextu EU se jedná o činnost, kterou osoba buď:
(i) se usadí na území členského státu EU na dobu, která je nebo se očekává, že bude trvat nejméně 12 měsíců, přičemž předtím měla obvyklé bydliště v jiném členském státě EU nebo ve třetí zemi, nebo
(ii) poté, co měl dříve obvyklé bydliště na území členského státu EU, přestane mít obvyklé bydliště v tomto členském státě EU po dobu, která je nebo se očekává, že bude alespoň 12 měsíců.
EMIGRACE – je akt opuštění země nebo místa pobytu s úmyslem usadit se jinde (trvale opustit zemi). Naopak imigrace popisuje pohyb osob do jedné země z jiné země (trvalé přestěhování do země). Člověk se tedy může vystěhovat z rodné země, aby se přistěhoval do jiné země. V obou případech se jedná o migraci přes státní nebo jiné geografické hranice.
REEMIGRACE – návrat do vlasti emigrantů.
REPATRIACE je zvláštní formou migrace, znamená návrat do vlasti lidí, kteří se nuceně zdržovali za hranicemi, nebo lidí, kteří v důsledku změn státních hranic přestali být součástí dané země.
REFUGEISMUS – nucená emigrace doprovázená nepříznivými ekonomickými nebo politickými podmínkami, např. v důsledku ozbrojených konfliktů, válek, revolucí apod.
EKONOMICKÝ DOPAD MIGRACE – ekonomický dopad migrace se promítá do všech aspektů ekonomiky. Má hluboký pozitivní dopad nejen na růst populace, ale také na účast na trhu práce a zaměstnanost, na mzdy a příjmy, na naši národní kvalifikační základnu a na čistou produktivitu.
SOCIÁLNÍ DOPAD MIGRACE – změna sociálního statusu z nemigrantů na migranty způsobuje změnu norem a hodnot, postojů a chování, motivace a očekávání, materiálního a sociálního statusu, společenské priority a změnu okruhu interakcí. Všechny tyto změny mají negativní vliv na úroveň plodnosti a velikost rodiny.
EKONOMICKÁ EMIGRACE – je někdo, kdo emigruje z jednoho regionu do druhého, včetně překročení mezinárodních hranic, ve snaze o zlepšení životní úrovně, neboť podmínky nebo pracovní příležitosti ve vlastním regionu migranta jsou nedostatečné. Organizace spojených národů používá termín migrující pracovník.
SOCIÁLNÍ MIGRACE – stěhování se někam za lepší kvalitou života nebo za účelem být blíže rodině či přátelům. Politická migrace – stěhování za účelem úniku před politickým pronásledováním nebo válkou. Environmentální příčiny migrace zahrnují přírodní katastrofy, jako jsou například povodně.
TRHY PRÁCE – neboli trhy práce fungují prostřednictvím interakce pracovníků a zaměstnavatelů. Ekonomie práce se zabývá poskytovateli pracovních služeb (pracovníky) a poptávkou po pracovních službách (zaměstnavateli) a snaží se pochopit výslednou strukturu mezd, zaměstnanosti a příjmů. Tyto vzorce existují, protože se předpokládá, že každý jednotlivec na trhu činí racionální rozhodnutí na základě informací, které zná o mzdě, touze poskytovat práci a touze po volném čase. Trhy práce jsou obvykle geograficky ohraničené, ale vzestup internetu přinesl v některých odvětvích “planetární trh práce”.
POZITIVNÍ ÚČINKY EMIGRACE – zvýšení ekonomického výkonu; potenciální podnikatelé; zvýšená poptávka a růst. Obavy z imigrace: “Imigranti berou práci rodilým občanům; kvalifikovanější pracovní síla; čistý přínos pro státní příjmy; řešení stárnutí populace; pružnější trh práce; řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků; zaplnění nežádoucích volných pracovních míst; multikulturní společnost.”. NEGATIVNÍ DŮSLEDKY EMIGRACE – potenciální negativní dopad na reálné mzdy; reálný HDP na obyvatele by mohl klesnout; strukturální nezaměstnanost; tlak na veřejné služby; náklady na bydlení a disharmonie z rychlé imigrace.
