Uhlíková nerovnost popisuje nerovnoměrnou odpovědnost za způsobení klimatické krize, a to na základě porovnání příspěvků různých jednotlivců, tříd, sociálních skupin nebo zemí k emisím skleníkových plynů v jednom okamžiku nebo v průběhu času.
(Sociální) třída “označuje rozdělení společnosti na základě ekonomického a sociálního postavení. Lidé ve stejné sociální třídě obvykle sdílejí podobnou úroveň bohatství, dosaženého vzdělání, typu zaměstnání a příjmů.”45
Existenční nerovnost je “nerovné rozdělení osobnosti, tj. autonomie, důstojnosti, stupně svobody a práv na respekt a seberozvoj.46” Odkazuje na každodenní reprodukci diskriminace a stigmatizace, jako je rasismus, sexismus nebo ableismus (mimo jiné), které potlačují výše uvedené schopnosti na základě přisouzené skupinové příslušnosti.
Globální Jih a Sever jsou dva termíny, které popisují relativní mocenské postavení v globálním ekonomickém systému. Jedná se o politicko-ekonomický termín, který zdůrazňuje historické dědictví nadvlády a převahy kolonizujících zemí nad (dříve) kolonizovanými zeměmi, a nesmí být chápán jako geografický (tj. Austrálie jako země jižní polokoule je součástí globálního Severu).
Intersekcionalita popisuje komplexní vzorce diskriminace a privilegií jednotlivce nebo skupiny vyplývající z jejich vzájemně propojené příslušnosti k sociálním skupinám, jako je pohlaví, rasa, třída, věk nebo schopnosti (s odkazem na obraz průsečíku). Například bohatá barevná žena čelí diskriminaci jako žena a jako barevná osoba a je konfrontována se specifickými vzorci útlaku zaměřenými na barevné ženy. Zároveň může tato osoba získávat privilegia plynoucí z jejího třídního postavení z ekonomického hlediska. Tento termín zavedla v 80. letech 20. století právnička Kimberlé Crenshaw.
Nerovnost zdrojů znamená “poskytnutí nerovných zdrojů lidským aktérům k jednání”47. Popisuje nerovnoměrné rozdělení peněžních (příjmů a bohatství), fyzických a sociokulturních zdrojů.
Životní nerovnosti jsou “nerovné životní šance lidských organismů. Zkoumá se pomocí hodnocení míry úmrtnosti, střední délky života, očekávané délky života ve zdraví (očekávaných let života bez vážného onemocnění) a několika dalších ukazatelů zdraví dětí, jako je porodní hmotnost a tělesný růst do určitého věku.”48
