Existenční nerovnost se týká forem stigmatizace a diskriminace. Rasismus, sexismus, ableismus nebo ageismus (mimo jiné) popisují systémové vzorce nerovnosti založené na přisouzené skupinové příslušnosti, které jsou účinné i jako nerovnost ve zdrojích a vitální nerovnost (tj. ženy vydělávají méně, méně přispívají ke klimatické krizi a více jí trpí). Koncept intersekcionality zdůrazňuje, že tyto systémové vzorce pro různé sociální skupiny jsou vždy propojené a vedou k vícenásobnému útlaku a privilegiím pro určité skupiny lidí najednou. Přestože v posledních desetiletích došlo v mnoha zemích k pokroku v antidiskriminační legislativě, zůstává příčinou hlubokých nerovností. Abychom plně pochopili sociální realitu nerovnosti, musíme se zabývat existenční nerovností. Lidé se v každodenní interakci s institucemi a jednotlivci setkávají s diskriminací a stigmatizací, které potlačují jejich schopnost sebeurčení a sociální participace. Navzdory formálnímu zákazu strukturální diskriminace přetrvává v kultuře a institucích, jako je bydlení nebo trh práce.
Lesson Progress
0% Complete
