V oblasti ekonomie se k nerovnosti přistupuje především z peněžního hlediska, avšak se značnými rozdíly mezi teoretickými přístupy. Neoklasický přístup vychází z individualistického pohledu na svět, v němž je individuální příjem výsledkem produktivity pracovníka nebo vlastníka kapitálu, tj. toho, co přidává k vytvořené tržní hodnotě.8 Různé školy heterodoxní ekonomie tento přístup kritizovaly a upozorňovaly na význam strukturální síly na trzích práce a na roli vlády v makroekonomickém rozdělování (keynesiánská). Marxističtí ekonomové tvrdili, že pracovníci ve skutečnosti nejsou odměňováni podle svého přínosu, ale vytvářejí nadhodnotu, kterou absorbují vlastníci kapitálu. Feministické ekonomky zdůrazňovaly genderové oddělení neplacené reprodukční práce a placené “produktivní práce”, což dodnes udržuje ekonomickou nerovnost mezi pohlavími. Ekologičtí ekonomové zdůrazňovali, jak růst produktivity ve skutečnosti vyplývá z neplaceného přivlastňování fosilní energie a přírodních zdrojů a jak část budování bohatství spočívá v systematickém přesouvání nákladů na jiná místa nebo na budoucí generace.9
Zatímco ekonomické přístupy se zaměřují především na příjmy a bohatství, socioekonomické přístupy se zajímají o širší společenské chápání nerovnosti. Osvětlují vztah peněžní nerovnosti k sociokulturní, ekologické a politické nerovnosti. Göran Therborn (2013) nabízí užitečné rozlišení tří forem nerovnosti:
(1) nerovnost v oblasti zdrojů, zejména peněžní nerovnost, ale také nerovnost v oblasti uhlíku.
(2) Vitální nerovnosti, nerovnosti ve zdravotním stavu, zejména rozdíly v délce života.
(3) Existenční rovnost, založená na rovnosti příležitostí a účasti v komplexním smyslu, tj. absenci diskriminace, stigmatizace a útlaku, jako je rasismus, sexismus, kastovnictví nebo otroctví.
Následující citát shrnuje socioekonomický pohled na nerovnost. “Nerovnost tedy není jen o velikosti peněženek. Je to sociokulturní řád, který (u většiny z nás) snižuje naše schopnosti fungovat jako lidské bytosti, naše zdraví, naši sebeúctu, náš pocit vlastní hodnoty, stejně jako naše zdroje pro jednání a účast na tomto světě.”10 Tento pohled spojuje nerovnost s problematikou chudoby – některé lidské bytosti jsou v důsledku nerovného společenského řádu zbaveny svých schopností.
