Evropská unie (EU) je nejrozvinutějším modelem regionální spolupráce a integrace na světě. Volný pohyb a výměna zboží byly jedním z hlavních důvodů vzniku Evropské unie. EU se od celní unie posunula k jednotnému trhu a eurozóně devatenácti zemí. Evropské země postupně prošly jednotlivými kroky potřebnými k vytvoření regionálního společenství, jako je zóna volného obchodu, celní unie, jednotný trh, jednotná měna, společný pasový prostor a společná zahraniční politika.9 V současné době se evropský integrační proces rozrostl do té míry, že evropská ekonomika pokrývá téměř celý kontinent a jejími členy je nyní dvacet sedm zemí. V rámci tohoto integrovaného trhu bylo několik politik harmonizováno nebo přeneseno na evropskou úroveň. Zavedení společné evropské politiky hospodářské soutěže umožnilo spravedlivou hospodářskou soutěž mezi členskými státy. Vzhledem k této situaci na trhu mohou podniky na trhu Evropské unie soutěžit na základě svých skutečných komparativních výhod, a ne být chráněny diskriminačními překážkami obchodu.10
EU má ve skutečnosti jeden z nejsilnějších systémů politiky hospodářské soutěže na světě. Cílem politiky hospodářské soutěže EU je zajistit správné fungování jednotného trhu. V podstatě zajišťuje, aby podniky měly možnost soutěžit za rovných podmínek na trzích všech členských států. Evropská pravidla hospodářské soutěže jsou stanovena především za účelem ochrany hospodářské soutěže, prevence narušení trhu a zajištění spravedlnosti pro účastníky trhu. Rámec se snaží zajistit, aby vlády a podniky dodržovaly pravidla EU o spravedlivé hospodářské soutěži, a zároveň poskytuje dostatečný prostor pro inovace, jednotné normy vnitřního trhu a rozvoj malých podniků. Pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže se vztahují i na dohody uzavřené mimo Unii, pokud mají účinky na vnitřním trhu. Právo EU v oblasti hospodářské soutěže se vztahuje na všechny členské státy i na další země tvořící Evropský hospodářský prostor: Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Tato politika se vztahuje také na společnosti mimo EU, které působí na jednotném trhu.11
Stanovení společné obchodní politiky EU a celních sazeb umožňuje spolupráci mezi státy. Jednotný trh EU je vytvořen jako jeden hospodářský celek a mezinárodní obchodní dohody jsou hlavní vnější pravomocí EU.12 EU pomáhá svým členům chránit se před dominantními ekonomickými silami jejich vnějších obchodních partnerů a pokračuje v otevírání trhů mimo Evropu uprostřed rostoucího protekcionismu.13 Politika EU v oblasti přístupu na trh pomáhá zlepšovat podmínky pro vývoz evropských společností do celého světa a zajišťovat, aby jejich obchodní partneři dodržovali pravidla mezinárodního obchodu. EU prosazuje svá práva podle mezinárodních obchodních pravidel spolu s obchodními dohodami EU s partnerskými zeměmi. EU také využívá nástroje na ochranu obchodu, aby zabránila dovozu uměle zlevněného zboží, které zaplavuje trh EU, a ukládá dodatečná dovozní cla, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž. Komise vyjednává s obchodními partnery s cílem zvýšit standardy duševního vlastnictví v zemích mimo EU, chránit duševní vlastnictví společností v EU a zastavit obchod s padělaným a pirátským zbožím a službami.14 V nejnovější zprávě o překážkách obchodu jsou uvedeny příklady opatření na podporu EU v roce 2019, např:15
- Vývozci hovězího masa z Francie, Irska a Nizozemska znovu získali přístup do Číny, výrobci z Irska a Chorvatska obnovili přístup do Japonska a nizozemští producenti vepřového masa mohou vyvážet také do Mexika.
- Polští výrobci sušeného dětského mléka mohou opět vyvážet do Egypta (podrobný popis případu najdete na stránkách EK).16
- Belgičtí producenti hrušek znovu získali přístup na mexický trh.
Podle francouzské Rady pro ekonomickou analýzu je evropská politika hospodářské soutěže poměrně úspěšná při dosahování svých současných cílů: podpory investic, produktivity a kupní síly.17 Dřívější studie zadaná Evropským parlamentem prokázala, že antimonopolní politika, kontrola fúzí, kontrola státní podpory a liberalizace významně přispěly k hospodářskému růstu v Evropě. Bylo zjištěno, že účinná hospodářská soutěž je hnací silou efektivního vnitřního trhu, který zajišťuje růst a zaměstnanost. Komise proto pevně stojí za svým dlouhodobým názorem, že konkurenceschopnost se zvyšuje tím, že jsou podniky vystaveny konkurenci založené na zásluhách, která musí být otevřená a probíhat za rovných podmínek.18
