Následující příklad ukazuje, jak funguje teorie komparativních výhod na fiktivním příkladu mezinárodního obchodu. Předpokládejme, že Česko a Polsko v současné době vyrábějí pivo a jablka. Občané spotřebovávají své vlastní domácí výrobky. V Polsku je potřeba 1 hodina práce na výrobu 1 láhve piva nebo 2 kg jablek. V Česku je potřeba 1 hodina práce na výrobu 4 lahví piva nebo 3 kg jablek. Tabulka ukazuje efektivitu výroby piva a jablek (produktivitu práce) jednotlivých národů.
Tabulka 1. Produktivita práce při výrobě piva a jablek v Česku a Polsku.
| Pivo | Jablka | |
| Česko | 4 | 3 |
| Polsko | 1 | 2 |
Je zřejmé, že produktivita pracovníků v Česku je vyšší než produktivita pracovníků v Polsku, protože během 1 hodiny jsou schopni vyrobit více piva a více jablek (tab. 1). Lze říci, že 1 láhev piva je v Česku levnější, protože stojí 0,25 pracovní hodiny ve srovnání s Polskem, kde 1 láhev piva stojí 1 pracovní hodinu. Podobně 1 kg jablek je v Česku levnější s cenou 0,33 hodiny práce než v Polsku, kde stojí 0,5 hodiny práce.
Je zřejmé, že Česko má absolutní výhodu ve výrobě piva a jablek (tab. 2). Oba tyto produkty jsou v Česku prostě levnější než v Polsku (za předpokladu stejných nákladů na práci). Za této situace vyvstává otázka, zda se má Česko rozhodnout vyrábět oba produkty v tuzemsku, nebo zda je ještě možné dosáhnout určitých zisků ze specializace a obchodu.
Tabulka 2. Náklady na výrobu (v hodinách práce) jedné láhve piva a jednoho kilogramu jablek v Česku a Polsku.
| Pivo | Jablka | |
| Česko | 0,25 | 0,33 |
| Polsko | 1 | 0,5 |
Tabulka 3. Maximální produkce piva nebo jablek v Česku a Polsku v podmínkách specializace.
| Produktivita | Dostupné pracovní hodiny | Maximální produkce | |||
| Pivo | Jablka | Pivo | Jablka | ||
| Česko | 4 | 3 | 8 | 32 | 24 |
| Polsko | 1 | 2 | 10 | 10 | 20 |
Předpokládejme, že Česko má k dispozici 8 hodin práce a Polsko 10 hodin práce. S těmito zdroji mohou Česko a Polsko dosáhnout rozdílných maximálních výrobních výsledků (tab. 3).
Výsledky všech možných výrobních výsledků jsou znázorněny v grafu (obr. 1). Přestože má Česko méně zdrojů (8 hodin práce) než Polsko (10 hodin práce), je schopno vyrobit více piva nebo jablek než Polsko. Je tomu tak proto, že Česko má vyšší produktivitu (absolutní výhodu).
Obrázek 1. Možný výrobní mix piva a jablek v Česku a Polsku.
Řekněme, že zpočátku obě země vyráběly smíšený výsledek piva a jablek. Česko vyrábělo 20 lahví piva a 9 kg jablek. Polsko vyrábělo 5 lahví piva a 10 kg jablek. Celková produkce byla 25 lahví piva a 19 kg jablek. (Tab. 3) Nyní se každá země rozhodne specializovat na výrobu pouze jednoho výrobku. Při pohledu na výrobní náklady je zřejmé, že v Česku je výroba piva relativně levnější než výroba jablek. Jedná se o komparativní výhodu Česka. Zcela opačná situace je v Polsku, kde je výroba jablek relativně levnější než výroba piva (tab. 2). Jedná se tedy o polskou komparativní výhodu. Zdá se tedy zřejmé, že Česko se rozhodne vyrábět pivo a Polsko se rozhodne vyrábět jablka.
Tabulka 3. Počáteční smíšená výroba piva a jablek v Česku a Polsku.
| Pivo | Jablka | |
| Česko | 20 | 9 |
| Polsko | 5 | 10 |
| Celková produkce | 25 | 19 |
Po specializaci se zvyšuje celková produkce piva a jablek (tab. 4). Celkem se vyrobí 32 lahví piva oproti 25 předtím a 20 kg jablek oproti 19 kg předtím. Otázkou je, jakým způsobem dochází k výměně zboží mezi zeměmi, aby byla uspokojena jejich domácí poptávka. Pokud by Česko chtělo mít 20 lahví piva a Polsko 10 kg jablek, lze s přebytkem produkce obchodovat. Za tohoto předpokladu lze přebytečnou produkci piva v Česku (32 – 20 = 12) vyměnit za jablka. Podobně lze v Polsku vyměnit přebytek produkce jablek (20 – 10 = 10) za pivo. V důsledku toho může Česko vyvézt do Polska až 12 lahví piva a Polsko může vyvézt až 10 kg jablek (tab. 5).
Tab. 4. Výroba piva a jablek v Česku a Polsku po specializaci.
| Pivo | Jablka | |
| Česko | 32 | 0 |
| Polsko | 0 | 20 |
| Celková produkce | 32 | 20 |
Nakonec je otázkou jednání, kolik lahví piva Česko pošle do Polska výměnou za 10 kg jablek. Česko se může rozhodnout, že za 10 kg jablek z Polska vyveze 12 lahví piva nebo méně. Nicméně díky specializaci a mezinárodnímu obchodu jsou na tom obě země lépe než dříve. Objem spotřeby v Česku i Polsku je vyšší, než bylo možné bez výměny (obr. 2).
Tabulka 5. Počáteční nabídka, vývoz a nabídka po výměně.
| Počáteční dodávka | Export | Dodávka po směně | ||||
| Pivo | Jablka | Pivo | Jablka | Pivo | Jablka | |
| Česko | 20 | 9 | 12 | 0 | 20 | 10 |
| Polsko | 5 | 10 | 0 | 10 | 12 | 10 |
| Celkem | 25 | 19 | 12 | 10 | 32 | 20 |
Obrázek 2. Spotřeba piva a jablek v Česku a Polsku před a po obchodu.
Figure 2. Consumption of beer and apples in Czechia and Poland before and after trade.
