Aktivita 2: Sestavení časové osy dluhových krizí v zemích globálního Severu a Jihu
Shrnutí: V této aktivitě studenti využijí předchozí znalosti, týmovou práci a logické uvažování k vytvoření časové osy historie globálních dluhových krizí na stěnách své třídy. Ve dvojicích si vyberou 3 klíčové události a odhadnou, kam na časové ose umístí kartičky. Poté o časové ose vedou diskusi.
Cíle: Cílem této aktivity je vybudovat u studentů porozumění historickým kořenům dluhů tím, že je upozorní na skryté faktory, jako je kolonialismus, komoditní trhy a geopolitika. Jejím cílem je zvýšit povědomí studentů o složitosti státního dluhu a o případech, kdy může být dluh nelegitimní.
Materiály: Karty s daty na časové ose. Papír/karta k vytvoření časové osy. Lepicí guma. Jedna sada karet historických událostí (viz níže).
Čas: 1 hodina
Velikost skupiny: 4–30 osob
Pokyny pro školitele:
(A) Před hodinou: Na stěnách třídy vytvořte velkou “časovou osu”, která se bude táhnout od roku 1850 do roku 2021 (nebo do současného roku!). Za tímto účelem umístěte níže uvedená data přes každou zeď do řady, a to velkým písmem, aby dobře vynikla. Mezi jednotlivými daty nechte dostatek místa a pokud možno je spojte úzkým pruhem papíru a “čárou”.
1880—–1900 ——— 1910 ———- 1920 ——– 1930 ——— 1940 —— 1950 —– 1960 —– 1970 —- 1980 —— 1990 ——2000—–2010——2020
(B) 10 minut: Každou z karet s událostmi (vystřiženou z níže uvedeného textu) náhodně položte na stůl. Data nerozdělujte – slouží pouze pro vaši informaci! Řekněte studentům, aby pracovali ve dvojicích a vybrali 2 až 3 karty na dvojici (nebo více, podle velikosti skupiny). Požádejte je, aby uhodli správné datum událostí, které jim byly přiděleny, a pomocí modrého lepidla připevnili kartičku na přibližné místo na časové ose k danému datu (tj. pro rok 2011 by měla být umístěna hned za velkým nápisem “2010” na zdi). Vysvětlete studentům, že některé z karet představují události, které jsou “všeobecně známé”, u některých si možná budou muset jen domýšlet, zatímco jiné se objevují v případových studiích, o kterých se již učili. Požádejte je, aby se zamysleli nad historií, kterou znají, a popřemýšleli, kdy se daná událost mohla logicky odehrát.
(C) 15 minut: Po dokončení časové osy opravte případné chyby (v tomto okamžiku může být užitečné udělat v sezení přestávku). Požádejte studenty, aby si deset minut přečetli celou časovou osu, včetně zaznamenání všech změn, které byly na jejich kartách provedeny.
(D) 15 minut: Zprostředkujte diskusi s celou skupinou o posloupnosti a logice událostí na časové ose. Např:
- Zdůrazněte období 1944-1971; od založení brettonwoodských institucí do konce zlatého standardu. Zdůrazněte skutečnost, že v tomto období došlo k velmi malému počtu výkyvů měn nebo dluhových krizí. Zeptejte se, co studenti vědí o tom, co se v tomto období dělo v Evropě (rozšíření sociálního státu, zvýšení práv pracujících, obnova Evropy).
- Upozorněte na úvěrový boom, který nastal po ropné krizi v letech 1971-73; poskytování úvěrů je často poháněno přebytkem hotovosti, která hledá výhodné uplatnění v ekonomice, a nikoli potřebami zemí, které si půjčují.
- Zeptejte se studentů, co dalšího vědí o kolonialismu. Jaké druhy ekonomik existovaly v zemích globálního Jihu, když kolonialismus skončil? Jak se jim dařilo získávat peníze na rozvoj? Upozorněte na pokles cen komodit, ke kterému dochází v různých bodech časové osy, a na to, jak to souvisí s dluhovou krizí / schopností splácet dluhy.
- Upozorněte na to, kdo byli dlužníci a věřitelé – například bohaté země půjčující peníze Ferdinandu Marcosovi na Filipínách. Zeptejte se studentů, co vědí o politice Latinské Ameriky v tomto období. Kdo byli vládci? Kdo byly bohaté země, které těmto vládcům půjčovaly peníze? Bylo to spravedlivé? Kdo měl z těchto půjček prospěch? Je spravedlivé, aby tyto dluhy byly přeneseny na lid?
- Jak bychom se měli dívat na otázky, jako je privatizace tanzanského vodního systému? Kdo měl v této situaci moc? Posílilo toto rozhodnutí demokracii v Tanzanii?
(E) 10 minut: Po této diskusi by bylo vhodné pomocí powerpointu projít celou časovou osu od začátku do konce a upevnit tak znalosti studentů.
| Událost / Fakt | Datum |
| Berlínský kongres rozděluje Afriku mezi evropské mocnosti. | 1878 |
| Versailleská smlouva ukládá Německu dluh ve výši 32 miliard dolarů, což v dnešních penězích odpovídá 442 miliardám dolarů. | 1919 |
| Rozsáhlé úvěry poskytované bankami podněcují spekulace na akciových trzích v USA a po celém světě.Hodnota londýnské a newyorské burzy se propadá, čímž začíná Velká hospodářská krize. | 1925 – 1929 |
| USA, Spojené království a Francie se dohodly na jednoročním moratoriu na splácení německého dluhu. Francie a Spojené království se poté dohodnou na úplném zrušení německých versailleských dluhů, pokud USA zruší francouzské a britské dluhy z první světové války. Americký Kongres to odmítá. | 1931 – 1932 |
| V Latinské Americe dochází ke zhroucení příjmů z vývozu, což vede k rozsáhlému nesplácení vládních dluhů, mimo jiné v Bolívii, Brazílii, Chile, Kolumbii, Kostarice, Dominikánské republice, Ekvádoru, Salvadoru, Guatemale, Mexiku, Nikaragui, Panamě, Paraguayi, Peru a Uruguayi. | 1931 – 1938 |
| Vypuká druhá světová válka, která končí v roce 1945. | 1939 |
| Brettonwoodská konference v USA vytváří systém regulace půjček mezi zeměmi, zatímco dolar je vázán na cenu zlata, což má stabilizovat směnu měn. Na konferenci vzniká Mezinárodní měnový fond a Světová banka. | 1944 |
| Polovina nesplaceného zahraničního dluhu Německa je smazána, a to i ze strany USA, Spojeného království a Řecka. | 1953 |
| K moci se dostává diktátor Ferdinad Marcos. Po dvě desetiletí u moci si bere obrovské půjčky v cizí měně. Nejznámější je půjčka 20 miliard dolarů na výstavbu elektrárny Bataan, která kvůli tomu, že se nachází na linii zemětřesení, nikdy nevyrobí ani watt energie. | 1965 |
| USA se vzdávají směnitelnosti dolarů za zlato a začínají rušit regulace pohybu peněz mezi zeměmi. | 1971 |
| Kvůli roli USA v arabsko-izraelské válce snižují země těžící ropu těžbu a vyhlašují embargo na USA, čímž se cena ropy zdvojnásobuje. Zisky (petrodolary) jsou recyklovány do západních bank, které je pak půjčují dál. | 1973 – 74 |
| Úvěry latinskoamerickým vládám se během čtyř let více než zčtyřnásobí, z 8 miliard dolarů na 33 miliard dolarů. Podobně se za stejné čtyři roky zvýší půjčky vládám v subsaharské Africe z 2 miliard na 8 miliard dolarů. | 1974 – 1979 |
| Ceny surovin začínají klesat a pokračují v poklesu po dalších dvacet let. Rady Světové banky, aby se více vyrábělo, způsobují další pokles cen. | 1980 l. |
| Po zvýšení úrokových sazeb Spojenými státy mexická vláda oznamuje, že není schopna splácet své dluhy. Po Mexiku má potíže se splácením dluhů soukromým věřitelům 57 zemí globálního Jihu. | 1982-1989 |
| MMF v tomto desetiletí půjčuje 60 miliard dolarů, aby pomohl splácet dluhy, oproti 15 miliardám v předchozím desetiletí. Tyto záchranné půjčky začíná poskytovat také Světová banka. Na oplátku obě instituce požadují, aby byla dodržována řada opatření (tzv. strukturální úpravy), včetně snižování vládních výdajů, privatizace, liberalizace obchodu a deregulace. | 1982 – 1989 |
| Diktátor Ferdinand Marcos je svržen. Na Filipínách je založena Koalice za svobodu od dluhů, která se zasazuje o audit filipínského dluhu a úpravu splátek dluhu, aby byl zajištěn hospodářský růst a snížení chudoby. | 1986-1987 |
| Skupina bohatých zemí G7 vytváří iniciativu Těžce zadlužené chudé státy (Heavily Indebted Poor Countries), jejímž cílem je zrušit část dluhů některých nejchudších zemí, pokud tyto země budou více uplatňovat ekonomickou politiku volného trhu MMF a Světové banky. | 1996 |
| Petice Jubilee 2000 vyzývající ke zrušení dluhů k miléniu získává celosvětově více než 20 milionů podpisů. | 1999 |
| Tanzanie se kvalifikuje pro odpuštění dluhů v rámci iniciativy vysoce zadlužených chudých zemí (HIPC) poté, co splnila podmínku privatizace vodovodního systému v Dar es Salaamu. Privatizace se v roce 2005 zhroutí. | 2001 |
| Malawi se dostává do potravinové krize pouhý rok poté, co je nuceno prodat své zásoby obilí jako podmínku pro získání nároku na odpuštění dluhu. | 2002-2006 |
| Argentina oznamuje, že jí hrozí nesplácení dluhu. O několik let později se dohodne s více než 90 % svých věřitelů, že zaplatí 33 centů z každého dlužného dolaru. Některé supí fondy však levně skupují další dluhy a odmítají se podílet na restrukturalizaci dluhu. | 2005-2008 |
| Poté, co veřejné instituce zrušily dluh ve výši 6,7 miliardy dolarů, žaluje Zambii u britských soudů supí fond Donegal International o 42 milionů dolarů za dluh, za který zaplatil 4 miliony dolarů. Britský soudce rozhodne, že dluh existuje, ale pouze 20 milionů dolarů. | 2007 |
| Obavy ze sekuritizovaného dluhu spojeného s rizikovými hypotékami vedou k tomu, že si banky přestávají navzájem půjčovat. V září zkrachuje banka Lehman Brothers. Vlády ve Spojeném království, USA a Irsku začínají zachraňovat banky. | 2008 |
| Země jako Irsko začínají žádat o nové půjčky od MMF a EU, aby pokryly náklady spojené s rozhodnutím o záchraně bank. V Irsku to nakonec stálo 64 miliard EUR, protože bylo znárodněno tolik špatných bankovních dluhů. | 2011 |
| Po kampani Jubilee Debt Campaign britský parlament schvaluje zákon, který má zabránit supím fondům žalovat silně zadlužené chudé země o více, než by dostaly, kdyby se účastnily programu oddlužení. | 2011 |
| Londýnské banky Credit Suisse a VTB tajně půjčily 2 miliardy dolarů státním podnikům v Mosambiku, a to na základě britského zákona. | 2013 |
| V zemích eurozóny jsou půjčky MMF a EU spojeny s podmínkami zavedení úsporných opatření a snížení vládních rozpočtů. MMF později uznal, že tyto podmínky zabránily hospodářskému oživení. | 2008-2012 |
| OSN odhlasuje nové zásady restrukturalizace dluhu 136 hlasy pro a 6 proti, ale mezi těmi, kdo jsou proti, jsou i klíčové země, které rozhodují o tom, jak se bude globální dluh regulovat, včetně USA, Velké Británie, Německa a Japonska. Hlasování přichází v době, kdy účastníci kampaně varují před novou globální dluhovou krizí v důsledku rozmachu půjček, poklesu cen komodit a rostoucích nákladů na splácení dluhů zejména v chudých zemích. | 2015 |
| Nová argentinská vláda souhlasí s vyplacením supích fondů, což by pro některé z nich mohlo představovat zisk přesahující 1 000 %. | 2016 |
| Do světové ekonomiky se uvolní více než 11 bilionů dolarů v hotovosti díky politice kvantitativního uvolňování vlád bohatých zemí, které skupují velké množství dluhů podniků. Tím se zvyšuje objem hotovosti, kterou společnosti v bohatých zemích půjčují vládám zemí globálního Jihu. | 2010-2018 |
| Globální dluh dosahuje historického maxima 255 bilionů dolarů, tedy 320 % HDP. | 2019 |
