V malých skupinách (ve dvou nebo třech) prodiskutujte následující otázky a výsledky zaznamenejte na barevné lístečky.
- Co jsou to deficitní vládní výdaje? Co to znamená pro úspory domácností a podniků?
- Co znamená vyrovnaný rozpočet pro úspory soukromého sektoru?
- Co znamená přebytek státního rozpočtu pro úspory domácností a firem? Jaké má vláda dvě možnosti, když hrozí inflace?
- Které dvě možnosti má vláda k posílení poptávky, když nastane hospodářská krize?
- Čeho jste si ještě všimli? Jaké souvislosti jste vypozorovali?
Výsledky uspořádejte na stěně
Malé skupiny vyvěsí lístečky na zeď a tematicky je roztřídí.
Pokud skupina přišla s otázkami a námitkami ohledně chybějících prvků (dluhopisy, oddělená centrální banka, omezení eurozóny atd.), lze teze a shromážděné postřehy vyvěsit na jinou zeď, přičemž školitel je stručně roztřídí a vysvětlí odpovědi.
Závěrečná diskuse v celé skupině
- Co jste si mysleli o veřejném dluhu dříve? Co si myslíte nyní?
- Je státní dluh dobrý, nebo špatný?
- Je státní dluh skutečným dluhem? Jak se liší od dluhu soukromé osoby? Jakou roli hrají daně? Do jaké míry mohou zabránit inflaci?
Tipy pro školitele:
1. Vždy upozorněte skupinu, že se během hry dvakrát mění role. Střídavě hraje 1. obyvatelstvo s volebním právem, 2. parlament, který volí vládu a přijímá zákony, 3. obyvatelstvo jako ekonomický subjekt, tzv. soukromý sektor sestávající z domácností a podniků, které pobírají vládní dávky a musí platit daně.
2. Objasněte hned na začátku: Jedná se o zjednodušený, ale přesto velmi výstižný příklad o tvorbě státních peněz. Vyzvěte studenty, aby si na barevné lístečky poznamenali chybějící prvky, jakmile je napadnou, a poté se vrátili ke hře. Chybějící prvky lze vyvěsit na vybranou zeď v diskusi a školitel je může roztřídit a doplnit.
Prvky našeho peněžního systému, které chybí:
- Komerční banky/tvorba peněz komerčními bankami při poskytování úvěrů
- Dvoustupňový peněžní systém (vládní měna + fiat peníze bank)
- Prodej státních dluhopisů komerčním bankám a dalším investorům
- Oddělení dvou státních institucí, ministerstva financí a centrální banky/zákaz přímé spolupráce obou v mnoha státech, oklika přes finanční trhy
- Právní sebeomezení, k nimž se státy eurozóny zavázaly
- Cizí státy (= cizí státy třetího sektoru) a peníze, které do nich, z nich a do nich proudí.
Závěr s ohledem na chybějící prvky:
Žádný z těchto faktorů však neruší státní monopol na měnu a s ním i demokratickou pravomoc vytvářet a vydávat peníze v rozpočtovém procesu. Pokud jde o vyrovnávání státního dluhu a soukromých úspor, může tento paralelní pohyb skutečně změnit pouze zapojení zahraničního sektoru. Místo dvou sektorů pak máme tři, jejichž čisté úspory a čistý dluh musí korespondovat. Deficity dvou sektorů (např. vládního a zahraničního) se pak musí aritmeticky rovnat čistým úsporám třetího (v tomto případě soukromého sektoru).
Další úkol pro pokročilé studenty:
Pokročilí studenti mohou být vyzváni, aby si sami nebo v malých skupinkách prostudovali dlouhou verzi článku a zjistili, jaké prvky chybí a proč nemění výsledky v peněžním monopolu, jak je zažili ve hře. Svá zjištění mohou prezentovat celé skupině.
Appendix: Příklady bilancí pro 3 herní sezení
1. Rok (příklad pro schodkový rozpočet)
Vládní výdaje: -100.000 M
Daňové příjmy: + 10.000 M
Schodek: – 90 000 milionů
Celkový státní dluh: – 90.000 M
Úspory soukromého sektoru + 90 000 M
2. Rok (příklad pro vyrovnaný rozpočet)
Vládní výdaje: -100.000 M
Daňové příjmy: +100.000 M
Schodek: 0 M
Celkový státní dluh: – 90 000 M zůstává stejný
Úspory soukromého sektoru. + 90 000 M zůstává stejné
3. Rok (příklad pro přebytek veřejných financí):
Vládní výdaje: 100.000 M
Daňové příjmy: +120.000 M
Přebytek: + 20.000 M
(schodek soukromého sektoru: -20 000 mil.)
Celkový státní dluh: – 70.000 M Úspory soukromého sektoru + 70.000 M
