Banky vytvářejí své bankovní vklady především poskytováním úvěrů. Podívejme se, jak to funguje, pomocí zjednodušených T-účtů. V zásadě platí následující: vlevo jsou zapsány všechny položky aktiv, což jsou v případě běžného účtu vkladové peníze. Na pravé straně se zadávají pasiva, tedy dluhy. V našem příkladu níže předpokládáme, že si Marta vezme půjčku na závodní kolo. Nejprve je Martin T-účet prázdný – nemá ani peníze, ani dluhy. Jakmile je Martě půjčka poskytnuta, banka připíše peníze na její účet (na straně aktiv) a pouhým zaevidováním vzniknou peníze. Současně je však na Martině účtu (na straně pasiv) zaregistrován dluh ve stejné výši. Ten představuje peníze, které musí Marta v budoucnu vrátit.
Marta má nyní na účtu čerstvě vytvořené peníze, které může převést prodejci jízdních kol. Tím se vytvoří poptávka a příjem pro prodejce kol, který pravděpodobně peníze také předá dál. Peníze tedy nezmizí, ale prostě pokračují v oběhu. Na konci roku je statistici započítají jako další úspory na soukromém účtu někoho jiného. Martina půjčka tedy usnadnila poptávku, příjmy a úspory peněz pro další lidi v ekonomice. Marta sama nyní vlastní jízdní kolo, ale pokud jde o její účet, peníze jsou pryč a zůstávají pouze dluhy. Její čistá aktiva jsou nyní -1000 EUR.
O několik měsíců později má však Marta příjem ve výši 1000 eur. Nyní opět její účet vypadá jako na obrázku 2. Když použije 1000 eur na splacení půjčky, oba záznamy z jejího účtu zmizí, stejně jako se původně objevily společně: Dluh 1000 eur, který získala, zmizí z úvěrové strany, protože peníze použije na splacení dluhu bance, a dluh 1000 eur se samozřejmě vymaže i z jejích pasiv, protože je nyní splacen. A jsme zpět v situaci znázorněné na obrázku 1.: opět je zde na světě o 1000 eur méně, ale také o 1000 eur méně dluhu.
