7. PODNIKÁNÍ ŽEN JAKO NÁSTROJ K POSÍLENÍ EKONOMICKÉHO POSTAVENÍ ŽEN

Založení vlastního podniku může být jedním z nejsilnějších nástrojů k ekonomickému posílení žen. Navzdory této skutečnosti je pravděpodobnost, že se ženy stanou podnikatelkami, nižší než u mužů. Existuje dlouhý seznam faktorů, které ženám staví překážky nebo nastavují omezení pro zahájení vlastní podnikatelské činnosti, jako jsou ty, které byly zmíněny v předchozím textu. 

Existuje však dostatečné množství existujících podpůrných nástrojů, iniciativ nebo úspěšných projektů, které mohou sloužit jako inspirace pro propojení a inspiraci většího počtu žen k podnikání a poskytnout klíčovým činitelům s rozhodovací pravomocí ještě více údajů založených na důkazech o tom, jak může podnikání žen potenciálně přispět k ekonomickému a sociálnímu blahobytu.

Jaká jsou nejzajímavější zjištění o globálním podnikání žen?

Global Entrepreneurship Monitor přinesl analýzu účasti žen na podnikatelském chování z 59 ekonomik shrnutou ve Zprávě o podnikání žen 2018/2019 (9).

• Celková podnikatelská aktivita (TEA) u dospělé populace v produktivním věku (18-64 let) celosvětově činí 10,2 % u žen.
• Nejvyšší míra TEA u žen je v subsaharské Africe (21,8 %) a Latinské Americe (17,3 %), zatímco nejnižší míra je v Evropě (6 %) a v regionech Blízkého východu a severní Afriky (MENA) (9 %). Na druhou stranu v regionech MENA je nejvyšší míra podnikatelských záměrů žen (36,6 %).
• Existuje devět zemí, ve kterých ženy uvádějí stejnou nebo vyšší podnikatelskou aktivitu než muži: Angola, Ekvádor, Indonésie, Kazachstán, Madagaskar, Panama, Katar, Thajsko a Vietnam.
• Ženy v zemích s vyššími příjmy mají menší úmysl začít podnikat než ženy v zemích s nižšími příjmy, přičemž Evropa vykazuje nejnižší míru (8,5 %).
• Míra přerušení podnikání je nejvyšší v zemích s nízkými příjmy (cca 5 %), přičemž nejvyšší míra je hlášena v subsaharské Africe (10,1 %) a nejnižší v Evropě (1,4 %).
• Nejvyšší míra účasti na podnikatelské činnosti je u žen ve věku 25-34 let a 35-44 let a zvyšuje se s vyšší úrovní vzdělání.
• Celosvětově 36,4 % žen pracuje jako samostatné podnikatelky bez spoluzakladatelů nebo zaměstnanců. Pouze 2,5 % podnikatelek má více než 20 zaměstnanců.
• Celosvětově 53,4 % podnikatelských aktivit žen je ve velkoobchodě/maloobchodě a ženy většinou působí ve státní správě/zdravotnictví/školství a sociálních službách. Země s vysokými příjmy však hlásí opačný trend a ženy působí převážně ve finančních, odborných a spotřebitelských službách.
• Ženy uvádějí nižší sebedůvěru ve své schopnosti začít podnikat než muži.

Kritický diskurz založený na nutnosti zohlednit celkový kontext

Na druhou stranu je nutné zmínit, že podporu podnikání nelze považovat za silný nástroj pro ekonomické posílení žen, aniž by se zohlednil celý společenský kontext. 

Např. v Německu na počátku roku 2000 vláda podporovala individuální podnikání a zároveň snižovala zaručená práva zaměstnanců. To mělo za následek méně bezpečné postavení zaměstnanců a nárůst nejistých pracovních podmínek. Proto je třeba každý nástroj pro posílení ekonomického postavení žen posuzovat individuálně s ohledem na celkovou situaci v dané zemi a zavedené politiky.