Přehled

ÚVOD

Rostoucí fenomén migrace představuje jednu z nejvýznamnějších výzev, kterým Evropa a jednotlivé členské státy Evropské unie čelí. Souvisí s ekonomikou (především v souvislosti s globalizací), kulturními a sociálními proměnami, ale také s šířícími se oblastmi chudoby, mezinárodními a etnickými konflikty. Migrace nastavuje “zrcadlo” změnám, které probíhají po celém světě a ovlivňují životy jednotlivců i celých národů. Vysoká intenzita migračních pohybů, kterou lze v současné době pozorovat, vyvolává potřebu tyto procesy analyzovat. V posledních letech zavedlo mnoho evropských zemí významné změny ve své migrační politice. Vyplývá to z přizpůsobení těchto politik vyvíjejícím se migračním modelům a měnícím se politickým okolnostem. Tyto změny byly většinou zaměřeny na zpřísnění omezení týkajících se hledání kvalifikovaných pracovníků, investorů a podnikatelů. Na jedné straně byla zavedena některá výhodnější (zjednodušená) řešení v postupech upravujících rodinnou migraci, z dlouhodobého hlediska však změny směřovaly ke zpřísnění omezení. 

PŘÍČINY EKONOMICKÉ MIGRACE 

Emigraci lze definovat jako situaci, kdy osoba na určitou dobu nebo navždy opustí místo svého trvalého bydliště. Jedná se o pohyb osob za hranice daného území, dočasné nebo trvalé opuštění země. Existují různé příčiny emigrace. První z nich je touha zlepšit své životní podmínky. Nemohouce najít ve své zemi zaměstnání nebo nespokojeni s realitou určitého místa, rozhoduje se mnoho lidí pro emigraci z ekonomických důvodů. Někteří z nich, kteří si nemohou zvolit profesní dráhu ve své vlasti, se snaží najít něco v zahraničí. Častou formou ekonomické emigrace je emigrace spojená se sezónními pracemi. Emigrace je také vedena potřebou poznat nová místa. Zvědavost na svět, různé kultury, zcela odlišné možnosti výdělku a budování kariéry – to je něco, co může oslovit zejména mladé lidi. Hlavní příčinou ekonomické emigrace je snaha o zlepšení životní úrovně. Důležitý je vyšší plat a lepší životní úroveň. Neměli bychom však zapomínat ani na další faktory – kvalitu vzdělání, lepší zdravotní péči, zcela nové standardy v sociální péči. Jiné země nenabízejí pouze vyšší plat. Mohou také zaručit lepší podmínky pro život “po práci”. 

Historicky se uznává, že relativně příznivé ekonomické podmínky a politická stabilita byly faktory, které přitahovaly přistěhovalce do zemí Evropské unie. Evropa je kontinent, který si mnoho lidí na celém světě spojuje s “rájem” na zemi. Mnoho evropských zemí je vnímáno jako bohaté na instituce, které poskytují právní a sociální ochranu. Mezi takové instituce patří právní ochrana zaměstnání, minimální mzda a různé dávky, které ovlivňují životní úroveň, což láká obyvatele méně rozvinutých zemí. Mnoho evropských zemí navíc podepsalo Ženevskou úmluvu, která ukládá povinnost poskytnout útočiště lidem, kteří prchají ze své země před válkou nebo pronásledováním.  

Rozsah tohoto jevu, jeho důsledky a dopad na různé ekonomické a sociální oblasti činí z migrace jeden z nejvýznamnějších problémů. Fenomén současné mezinárodní migrace se snaží poznat a pochopit různé obory.  

Poznávání příčin a podmínek, stejně jako předvídání jejich průběhu a důsledků, je stále velmi aktuálním tématem. Změny, k nimž dochází v současném světě, způsobují také změny v postojích k lidem, kteří mění zemi svého pobytu. V mnoha zemích je vysoká poptávka po pracovní síle a naznačuje “nedostatek rukou pro práci”. Tuto mezeru zaplňují přistěhovalci, kteří přijímají pracovní místa s podmínkami, jež jsou pro místní obyvatelstvo nepřijatelné.  

V roce 1965 napsal švýcarský spisovatel Max Frisch velmi výstižný úkol: “Chtěli jsme ruce k práci, a lidé přišli”. Rostoucí podíl přistěhovalců v mnoha zemích zviditelnil jejich problémy, a přestože se jedná o ekonomicky aktivní lidi, kteří přispívají k hospodářskému rozvoji hostitelské země, jsou stále určitými skupinami vnímáni negativně.  

Hlavním cílem migrační politiky je nejen zajistit účinné řízení migračních toků, ale také zabránit nelegálnímu přistěhovalectví, zabránit obchodování s lidmi, zajistit spravedlivé zacházení s lidmi ze třetích zemí a pomoci lidem lépe se přizpůsobit nové kultuře a společnosti. Migraci ovlivňuje kombinace ekonomických, environmentálních, politických a sociálních faktorů v zemi původu migranta (push faktory) nebo v cílové zemi (pull faktory). 

EKONOMICKÉ DOPADY MIGRACE 

Ekonomické dopady migrace se značně liší. Vysílající země mohou v krátkodobém horizontu zaznamenat jak zisky, tak ztráty, ale v dlouhodobém horizontu mohou získat. Přijímajícím zemím pomáhají programy pro dočasné pracovníky řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale mohou snížit domácí mzdy a zvýšit zátěž veřejného blahobytu. Ekonomické dopady migrace na vysílající i přijímající země se mohou lišit také v závislosti na tom, kdo se stěhuje, zejména s ohledem na úroveň kvalifikace migrujících pracovníků. Pro vysílající země jsou krátkodobým ekonomickým přínosem emigrace remitence. Remitence jsou finanční prostředky, které emigranti vydělávají v zahraničí a posílají zpět do svých domovských zemí, především za účelem podpory rodin, které zůstaly v zemi. Podle Světové banky činily v roce 2012 remitence na celém světě 529 miliard dolarů, přičemž 401 miliard z nich plynulo do rozvojových zemí. Je důležité, že tato čísla zahrnují pouze prostředky zaslané formálními kanály, takže množství remitencí je pravděpodobně mnohem větší, než tato čísla naznačují. Světová banka uvádí, že remitence zaslané neformálními kanály by mohly k celosvětově zaznamenaným tokům přidat nejméně 50 % (UNCTAD, 2011-2018). Migrace je součástí společenského a ekonomického života v mnoha zemích, ale profil migrující populace se značně liší. Částečně je to způsobeno různorodostí zdrojů migrace. Například ve velké části Evropy mají občané rozsáhlá práva na volný pohyb. V Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu hraje důležitou roli řízená pracovní migrace. Mezi další zdroje patří rodinná a humanitární migrace.  

MIGRACE A SPOLEČNOSTI 

Migrace má bez ohledu na svůj zdroj významné dopady na naše společnosti, které mohou být kontroverzní. Ekonomický dopad migrace není výjimkou. Přínos nebo zátěž – jaká je skutečnost? Pro zodpovězení této otázky může být užitečné podívat se na dopad migrace ve třech oblastech – trh práce, veřejný rozpočet a hospodářský růst. 

Trhy práce: 

• Migranti se v posledních deseti letech podíleli na nárůstu pracovní síly ve Spojených státech 47 % a v Evropě 70 %.  
• Migranti zaplňují důležité mezery v rychle rostoucích i upadajících odvětvích ekonomiky.  
• Stejně jako rodilí migranti jsou i mladí migranti vzdělanější než ti, kteří se blíží důchodu.
• Migranti významně přispívají k flexibilitě trhu práce, zejména v Evropě.  

Veřejné rozpočty: 

• Migranti přispívají na daních a sociálních příspěvcích více, než kolik dostávají na dávkách. 
• Pracovní migranti mají nejpozitivnější dopad na veřejné rozpočty.
• Zaměstnanost je největším faktorem, který určuje čistý fiskální příspěvek migrantů.  

Hospodářský růst: 

• Migrace zvyšuje počet obyvatel v produktivním věku.
• Migranti přicházejí s dovednostmi a přispívají k rozvoji lidského kapitálu přijímajících zemí.
• Migranti rovněž přispívají k technologickému pokroku.  

ZÁVĚRY 

Pochopení těchto dopadů je důležité, má-li naše společnost užitečně diskutovat o úloze migrace. Takové debaty jsou zase nezbytné pro navrhování politik v oblastech, jako je vzdělávání a zaměstnanost, které maximalizují přínosy migrace, zejména zlepšením situace migrantů v oblasti zaměstnanosti. Tato kombinace politik se samozřejmě bude v jednotlivých zemích lišit. Základní otázkou, jak maximalizovat přínosy migrace jak pro hostitelské země, tak pro samotné migranty, se však musí v příštích desetiletích zabývat mnoho zemí OECD, a to zejména proto, že rychlé stárnutí populace zvyšuje poptávku po migrantech, kteří by doplnili chybějící pracovní sílu.